Prvním hostem letošní FAMU history byl režisér Petr Kotek
28. 7. 2025
Režisér a dokumentarista Petr Kotek v pondělí odpoledne na Filmovce zahájil sekci FAMU history 7: Sametový rok 1989 (Talks). Ve Velkém sále Reduty představil čtyři ze svých studentských snímků a povyprávěl o svých letech na prestižní filmové škole.
Sekce FAMU history se na programu Filmovky poprvé objevila v roce 2019, kdy se zaměřila na samé počátky existence školy. Každý další rok znamenal posun v čase a letošní, sedmý ročník se věnuje roku 1989 a Sametové revoluci. Skrze sérii projekcí a přednášek prezentuje, jak na zlomový rok československé historie reagovali studenti i pedagogové. Pozvání kromě Petra Kotka přijali i další dva pamětníci – Jan Svěrák a Zdeněk Tyc. Dramaturgem tohoto ročníku je Jan Jendřejek, který se československému filmu, a především jeho méně známým sférám věnuje dlouhodobě.
Kotek byl během Sametové revoluce na FAMU jedním z nejaktivnějších studentů. “Této kapitole historie se v akademické a umělecké sféře věnoval i po ukončení studií. Napsal o ní svou diplomovou práci a v roce 2000 publikoval knihu Kronika Studentského vysílání. Diváky, které téma zajímá, pozval na diskusi FAMU v roce 1989, která se koná v úterý od 12:30 v Klubu kultury, v Malém sále. Předcházet jí bude projekce filmu Kdy, když ne dnes, který v roce 1990 sám zkompletoval.
Kotkovo pondělní vystoupení v rámci Talks nabídlo průřez jeho studentskou tvorbou. Prvním promítaným snímkem byly krátkometrážní Cesty za modrým světlem z roku 1986, ve kterých pátrá po místech, kde se odehrávají příběhy Jaroslava Foglara. Jde o jeho vůbec první filmový výstup, který napsal, zrežíroval a natočil jen po několika měsících studia. Stejné téma zpracoval i o několik let později ve stejnojmenném celovečerním snímku.
Film …stav posedlosti divadlem se věnuje divadelnímu fotografovi a grafikovi Jaroslavu Krejčí. Jeho práci i charakter Kotek představuje na montáži z lekcí, které fotograf jemu a jeho spolužákům udílel. Medailonkem, přestože stylisticky rozdílným, je i Okno ateliéru z roku 1988, který nechává diváka nahlédnout do chátrajícího ateliéru fotografa Josefa Sudka.
Pomyslným vrcholem akce byla projekce režisérova absolventského filmu Zastavený čas. Kotek v něm využívá technik dokumentárního, hraného i animovaného filmu, aby odvyprávěl kapitolu z historie jeho rodiny. Příběh zasazuje přímo do rodinného domu v Mladé Boleslavi, který byl jeho předkům sebrán a během 70. a 80. let zcela vybydlen. Film dům zachycuje v různých podobách, od zdobné a uklizené až po zdevastovanou. „My jsme ten holý, vybydlený prostor plný tříště a rozbitých věcí postupně rekonstruovali proti toku času,“ osvětlil.
Jan Lebeda, ČTK
Foto: Tadeáš Kamínek, ČTK
Prvním hostem letošní FAMU history byl režisér Petr Kotek
28. 7. 2025
Režisér a dokumentarista Petr Kotek v pondělí odpoledne na Filmovce zahájil sekci FAMU history 7: Sametový rok 1989 (Talks). Ve Velkém sále Reduty představil čtyři ze svých studentských snímků a povyprávěl o svých letech na prestižní filmové škole.
Sekce FAMU history se na programu Filmovky poprvé objevila v roce 2019, kdy se zaměřila na samé počátky existence školy. Každý další rok znamenal posun v čase a letošní, sedmý ročník se věnuje roku 1989 a Sametové revoluci. Skrze sérii projekcí a přednášek prezentuje, jak na zlomový rok československé historie reagovali studenti i pedagogové. Pozvání kromě Petra Kotka přijali i další dva pamětníci – Jan Svěrák a Zdeněk Tyc. Dramaturgem tohoto ročníku je Jan Jendřejek, který se československému filmu, a především jeho méně známým sférám věnuje dlouhodobě.
Kotek byl během Sametové revoluce na FAMU jedním z nejaktivnějších studentů. “Této kapitole historie se v akademické a umělecké sféře věnoval i po ukončení studií. Napsal o ní svou diplomovou práci a v roce 2000 publikoval knihu Kronika Studentského vysílání. Diváky, které téma zajímá, pozval na diskusi FAMU v roce 1989, která se koná v úterý od 12:30 v Klubu kultury, v Malém sále. Předcházet jí bude projekce filmu Kdy, když ne dnes, který v roce 1990 sám zkompletoval.
Kotkovo pondělní vystoupení v rámci Talks nabídlo průřez jeho studentskou tvorbou. Prvním promítaným snímkem byly krátkometrážní Cesty za modrým světlem z roku 1986, ve kterých pátrá po místech, kde se odehrávají příběhy Jaroslava Foglara. Jde o jeho vůbec první filmový výstup, který napsal, zrežíroval a natočil jen po několika měsících studia. Stejné téma zpracoval i o několik let později ve stejnojmenném celovečerním snímku.
Film …stav posedlosti divadlem se věnuje divadelnímu fotografovi a grafikovi Jaroslavu Krejčí. Jeho práci i charakter Kotek představuje na montáži z lekcí, které fotograf jemu a jeho spolužákům udílel. Medailonkem, přestože stylisticky rozdílným, je i Okno ateliéru z roku 1988, který nechává diváka nahlédnout do chátrajícího ateliéru fotografa Josefa Sudka.
Pomyslným vrcholem akce byla projekce režisérova absolventského filmu Zastavený čas. Kotek v něm využívá technik dokumentárního, hraného i animovaného filmu, aby odvyprávěl kapitolu z historie jeho rodiny. Příběh zasazuje přímo do rodinného domu v Mladé Boleslavi, který byl jeho předkům sebrán a během 70. a 80. let zcela vybydlen. Film dům zachycuje v různých podobách, od zdobné a uklizené až po zdevastovanou. „My jsme ten holý, vybydlený prostor plný tříště a rozbitých věcí postupně rekonstruovali proti toku času,“ osvětlil.
Jan Lebeda, ČTK
Foto: Tadeáš Kamínek, ČTK
