Kultovní Šmírák v šedesátých letech znechutil kritiky
27. 7. 2025
Příběh sériového vraha Marka Lewise, který natáčí své oběti ruční kamerou, kritika v 60. letech odmítla. Nyní se britský snímek Šmírák (1960) režiséra Michaela Powella považuje za kultovní klasiku a mistrovské dílo.
Filmovka ho v sobotu uvedla v sekci, která se ohlíží za kariérou kameramana Otto Hellera. Šmírák patří mezi zhruba 200 snímků, na nichž se původně československý umělec, který uprchl před nacisty do Británie, podílel.
"Otto Heller naturalistické zpracování kombinuje částečně s expresivní estetikou, která se projevuje například ve scénách, kde vidíme Markovu projekční místnost a výrazné červené barvy," řekl britský profesor Duncan Petrie, který snímek ve Slováckém divadle uváděl.
Doplnil, že ke kontroverzi, kterou film ve své době vyvolal, přispělo také obsazení do scény, v níže je zobrazené týrání malého Marka. Zahrál si ho režisérův syn, sám Powell se pak ujal role otce. "Jeden z kritiků se nechal slyšet, že nejlepší způsob, jak se vypořádat s filmem, je spláchnout ho v kanalizaci," podotkl Petrie.
Ústřední postava Mark Lewis je studiovým kameramanem, který se snaží na filmový pás zachytit emoce svých obětí. Portrét sériového vraha, traumatizovaného během dětství, rozplétá jeho nájemnice Helen.
O změnu vnímání filmu se postaral až Martin Scorsese, který na konci 70. let na snímek koupil pro uvedení na newyorském filmovém festivalu. "Film nabízí portrét sebedestrukce - čočky jsou skalpely, střihy skutečné rány, celuloid ostnatý drát a světlo z projektoru vás může oslepit," podotkl slavný americký režisér.
Další projekce Šmíráka na Filmovce je ve Slováckém divadle v pondělí od 8:30. Retrospektiva Otty Hellera, který ve své adoptivní vlasti obdržel prestižní cenu BAFTA, celkem nabízí 16 filmů. Kromě Šmíráka mezi ně patří klasiky jak československé, tak britské kinematografie, třeba Před maturitou (1932) či Alfie (1965).
Filip Urban
foto: ČTK / Tadeáš Kamínek
Kultovní Šmírák v šedesátých letech znechutil kritiky
27. 7. 2025
Příběh sériového vraha Marka Lewise, který natáčí své oběti ruční kamerou, kritika v 60. letech odmítla. Nyní se britský snímek Šmírák (1960) režiséra Michaela Powella považuje za kultovní klasiku a mistrovské dílo.
Filmovka ho v sobotu uvedla v sekci, která se ohlíží za kariérou kameramana Otto Hellera. Šmírák patří mezi zhruba 200 snímků, na nichž se původně československý umělec, který uprchl před nacisty do Británie, podílel.
"Otto Heller naturalistické zpracování kombinuje částečně s expresivní estetikou, která se projevuje například ve scénách, kde vidíme Markovu projekční místnost a výrazné červené barvy," řekl britský profesor Duncan Petrie, který snímek ve Slováckém divadle uváděl.
Doplnil, že ke kontroverzi, kterou film ve své době vyvolal, přispělo také obsazení do scény, v níže je zobrazené týrání malého Marka. Zahrál si ho režisérův syn, sám Powell se pak ujal role otce. "Jeden z kritiků se nechal slyšet, že nejlepší způsob, jak se vypořádat s filmem, je spláchnout ho v kanalizaci," podotkl Petrie.
Ústřední postava Mark Lewis je studiovým kameramanem, který se snaží na filmový pás zachytit emoce svých obětí. Portrét sériového vraha, traumatizovaného během dětství, rozplétá jeho nájemnice Helen.
O změnu vnímání filmu se postaral až Martin Scorsese, který na konci 70. let na snímek koupil pro uvedení na newyorském filmovém festivalu. "Film nabízí portrét sebedestrukce - čočky jsou skalpely, střihy skutečné rány, celuloid ostnatý drát a světlo z projektoru vás může oslepit," podotkl slavný americký režisér.
Další projekce Šmíráka na Filmovce je ve Slováckém divadle v pondělí od 8:30. Retrospektiva Otty Hellera, který ve své adoptivní vlasti obdržel prestižní cenu BAFTA, celkem nabízí 16 filmů. Kromě Šmíráka mezi ně patří klasiky jak československé, tak britské kinematografie, třeba Před maturitou (1932) či Alfie (1965).
Filip Urban
foto: ČTK / Tadeáš Kamínek
