Jak pomáhat, a přitom neškodit. Voxpot uvedl debatu o budoucnosti Afriky
26. 7. 2025
Africe a tomu, jak a zda jí pomáhat, se v sobotu v zaplněném stanu LFŠ věnovala debata zpravodajského a publicistického webu Voxpot. Pozvání přijali čadský režisér Mahamat Saleh Haroun a odbornice na rozvojové projekty Markéta Smrčková, která působí v Zambii. Rozhovor moderoval reportér Voxpotu Filip Brychta, který se kontinentu dlouhodobě věnuje
Haroun opustil Čad během občanské války v 80. letech. Jeho novým domovem se stala Francie, kde vystudoval žurnalistiku a film a kde dodnes žije. Téměř všechny jeho filmy se ale odehrávají v rodné zemi. Mezi režisérovy nejvýznamnější profesní úspěchy patří zisk Ceny poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes za snímek Křičící muž v roce 2010.
Hlavním tématem debaty byla rozvojová pomoc africkým zemím, které se Smrčková věnuje, Haroun ji naopak shledává problematickou. „Když někdo někomu pomáhá, je to vždy založeno na pocitu nadřazenosti. Tahle pomoc zbavuje Afriku schopnosti vytvořit si vlastní svět. Je to pomalu působící jed," řekl. Jako příklad uvedl nedávné zrušení většiny amerického programu USAID a jeho následky v některých afrických státech.
„Část rozvojové pomoci vychází ze sobeckých zájmů, nicméně obzvláště lidé pracující v rozvojových organizacích to dělají většinou z humanity," oponovala Smrčková. Dále zdůraznila pokroky ve spolupráci vlád afrických států a rozvojových organizací. „Nyní už se v rámci některých projektů předává know-how nejen mezi Českem a Zambií, ale i například mezi Zambií a Angolou. Díky tomu se v zemích mohou nastavit fungující systémy," dodala.
Haroun své filmy točí mimo jiné proto, aby pomohl napravit mezinárodní mediální obraz Afriky. „Je to, jako kdybyste měli v obýváku obraz pověšený nakřivo nebo vzhůru nohama, a já se ho snažil narovnat, abychom ho viděli všichni stejně," prohlásil. Zároveň chce skrze svou tvorbu apelovat na zodpovědnost Afričanů a motivovat je, aby se pokoušeli zlepšovat svou situaci sami a nespoléhali se na pomoc ze zahraničí.
Při snaze oslovit publikum v rodném Čadu ale čelí komplikacím. Dominantním médiem v zemi je rozhlas a filmový průmysl tam prakticky neexistuje. Na počest Harounova úspěchu v Cannes se znovu otevřelo jediné čadské kino, následně však nepřežilo pandemii koronaviru a opět zavřelo. Naopak v Zambii je podle Smrčkové film stále rostoucím médiem a zambijské snímky se pravidelně objevují na prestižních evropských filmových festivalech.
Jan Lebeda
foto: ČTK / Matyáš Čech
Jak pomáhat, a přitom neškodit. Voxpot uvedl debatu o budoucnosti Afriky
26. 7. 2025
Africe a tomu, jak a zda jí pomáhat, se v sobotu v zaplněném stanu LFŠ věnovala debata zpravodajského a publicistického webu Voxpot. Pozvání přijali čadský režisér Mahamat Saleh Haroun a odbornice na rozvojové projekty Markéta Smrčková, která působí v Zambii. Rozhovor moderoval reportér Voxpotu Filip Brychta, který se kontinentu dlouhodobě věnuje
Haroun opustil Čad během občanské války v 80. letech. Jeho novým domovem se stala Francie, kde vystudoval žurnalistiku a film a kde dodnes žije. Téměř všechny jeho filmy se ale odehrávají v rodné zemi. Mezi režisérovy nejvýznamnější profesní úspěchy patří zisk Ceny poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes za snímek Křičící muž v roce 2010.
Hlavním tématem debaty byla rozvojová pomoc africkým zemím, které se Smrčková věnuje, Haroun ji naopak shledává problematickou. „Když někdo někomu pomáhá, je to vždy založeno na pocitu nadřazenosti. Tahle pomoc zbavuje Afriku schopnosti vytvořit si vlastní svět. Je to pomalu působící jed," řekl. Jako příklad uvedl nedávné zrušení většiny amerického programu USAID a jeho následky v některých afrických státech.
„Část rozvojové pomoci vychází ze sobeckých zájmů, nicméně obzvláště lidé pracující v rozvojových organizacích to dělají většinou z humanity," oponovala Smrčková. Dále zdůraznila pokroky ve spolupráci vlád afrických států a rozvojových organizací. „Nyní už se v rámci některých projektů předává know-how nejen mezi Českem a Zambií, ale i například mezi Zambií a Angolou. Díky tomu se v zemích mohou nastavit fungující systémy," dodala.
Haroun své filmy točí mimo jiné proto, aby pomohl napravit mezinárodní mediální obraz Afriky. „Je to, jako kdybyste měli v obýváku obraz pověšený nakřivo nebo vzhůru nohama, a já se ho snažil narovnat, abychom ho viděli všichni stejně," prohlásil. Zároveň chce skrze svou tvorbu apelovat na zodpovědnost Afričanů a motivovat je, aby se pokoušeli zlepšovat svou situaci sami a nespoléhali se na pomoc ze zahraničí.
Při snaze oslovit publikum v rodném Čadu ale čelí komplikacím. Dominantním médiem v zemi je rozhlas a filmový průmysl tam prakticky neexistuje. Na počest Harounova úspěchu v Cannes se znovu otevřelo jediné čadské kino, následně však nepřežilo pandemii koronaviru a opět zavřelo. Naopak v Zambii je podle Smrčkové film stále rostoucím médiem a zambijské snímky se pravidelně objevují na prestižních evropských filmových festivalech.
Jan Lebeda
foto: ČTK / Matyáš Čech
