Francouzský režisér Michel Ocelot v dětství trávil čas v africké Guineji. Tehdy ho okouzlil snímek Hermíny Týrlové a Františka Sádka Vzpoura hraček z roku 1947 natolik, že ho nasměroval k celoživotní tvorbě animovaného filmu. V pondělí si na Filmovce převzal výroční cenu Asociace českých filmových klubů.
„Animace je můj život. Vstoupila do mého života díky České republice,“ uvedl Ocelot při předávání výroční ceny Asociace českých filmových klubů. Ředitelka festivalu Radana Korená ho označila za jednoho z nejlepších světových animátorů. “A troufám si trochu říct, že jeden z takových top hostů, které jsme tady na Filmovce vůbec kdy měli,“ řekla.
Ocelotova tvorba podle programového ředitele Jana Jílka potvrzuje, že člověku lze vzít mnohé, ale ne fantazii nebo imaginaci. „Pokud máte touhu vyprávět příběhy, tak potom vám stačí třeba i černý papír, bílé pozadí, nůžky a kousek drátu, a můžete stvořit animovaný fantazijní svět,“ dodal.
Na ocenění autora navázala projekce jeho nejnovějšího snímku Faraon, divoch a princezna, který vznikl před čtyřmi lety. Obsahuje tři příběhy, tři epochy, tři světy. „Právě takovou radost mi přináší to, že jsem vypravěč, protože si s vámi můžu hrát, můžu se třikrát za večer převléknout a třikrát za večer úplně vše proměnit,“ řekl režisér. První příběh se věnuje starověkému Egyptu, druhý představuje režisérovu oblíbenou techniku siluet a poslední část vypráví příběh o osvobození formou 3D animace, který se odehrává v 18. století v Istanbulu.
Filmovka do programu zařadila další tři Ocelotovy filmy. Snímek Princové a princezny (2000) byl k vidění v neděli, v úterý se divákům představí film Azur a Asmar (2006). Ve středu pak mohou zhlédnout Pohádky noci (2012), v nichž francouzský tvůrce vypráví pohádky napříč světadíly i historickými obdobími. V pondělí odpoledne režisér diskutoval s účastníky festivalu o animačních technikách a při jeho workshopu si navíc děti mohly vyzkoušet vytvořit svoji první animaci.
Dvaaosmdesátiletý animátor získal v roce 1981 britskou cenu BAFTA za svůj první krátkometrážní film Tři vynálezkyně. Celosvětově ho ale proslavil až debutový celovečerní snímek o statečném africkém chlapci Kirikou z roku 1998 (Kirikou et la sorcière).
Klára Ottová, ČTK
Foto: Radek Petrášek, ČTK
Francouzský režisér Michel Ocelot v dětství trávil čas v africké Guineji. Tehdy ho okouzlil snímek Hermíny Týrlové a Františka Sádka Vzpoura hraček z roku 1947 natolik, že ho nasměroval k celoživotní tvorbě animovaného filmu. V pondělí si na Filmovce převzal výroční cenu Asociace českých filmových klubů.
„Animace je můj život. Vstoupila do mého života díky České republice,“ uvedl Ocelot při předávání výroční ceny Asociace českých filmových klubů. Ředitelka festivalu Radana Korená ho označila za jednoho z nejlepších světových animátorů. “A troufám si trochu říct, že jeden z takových top hostů, které jsme tady na Filmovce vůbec kdy měli,“ řekla.
Ocelotova tvorba podle programového ředitele Jana Jílka potvrzuje, že člověku lze vzít mnohé, ale ne fantazii nebo imaginaci. „Pokud máte touhu vyprávět příběhy, tak potom vám stačí třeba i černý papír, bílé pozadí, nůžky a kousek drátu, a můžete stvořit animovaný fantazijní svět,“ dodal.
Na ocenění autora navázala projekce jeho nejnovějšího snímku Faraon, divoch a princezna, který vznikl před čtyřmi lety. Obsahuje tři příběhy, tři epochy, tři světy. „Právě takovou radost mi přináší to, že jsem vypravěč, protože si s vámi můžu hrát, můžu se třikrát za večer převléknout a třikrát za večer úplně vše proměnit,“ řekl režisér. První příběh se věnuje starověkému Egyptu, druhý představuje režisérovu oblíbenou techniku siluet a poslední část vypráví příběh o osvobození formou 3D animace, který se odehrává v 18. století v Istanbulu.
Filmovka do programu zařadila další tři Ocelotovy filmy. Snímek Princové a princezny (2000) byl k vidění v neděli, v úterý se divákům představí film Azur a Asmar (2006). Ve středu pak mohou zhlédnout Pohádky noci (2012), v nichž francouzský tvůrce vypráví pohádky napříč světadíly i historickými obdobími. V pondělí odpoledne režisér diskutoval s účastníky festivalu o animačních technikách a při jeho workshopu si navíc děti mohly vyzkoušet vytvořit svoji první animaci.
Dvaaosmdesátiletý animátor získal v roce 1981 britskou cenu BAFTA za svůj první krátkometrážní film Tři vynálezkyně. Celosvětově ho ale proslavil až debutový celovečerní snímek o statečném africkém chlapci Kirikou z roku 1998 (Kirikou et la sorcière).
Klára Ottová, ČTK
Foto: Radek Petrášek, ČTK