Mazat nebo vysvětlovat? Debata na Filmovce hledala hranice kontroverzní kinematografie

28. 7. 2026

28. 7. 2026

Mazat nebo vysvětlovat? Debata na Filmovce hledala hranice kontroverzní kinematografie

Zda a jakým způsobem uvádět díla problematických režisérů a filmových hvězd spjatých s různými skandály, bylo tématem úterního panelu na Filmovce s názvem Pomníky, nebo cancel? Jak uvádět kontroverzní filmy a kontroverzní tvůrce. Program moderovali Vít Schmarc a Šárka Gmiterková, kteří na začátku diskuze zmínili příklady titulů a umělců balancujících na hraně akceptovatelnosti. Řeč byla například o starších dílech Jamese Bonda nebo o kauzách Romana Polanského a Dustina Hoffmana.

 

Mezi odbornými hosty byl šéfredaktor časopisu Psychologie dnes Mojmír Sedláček, docent Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Jan Motal, kulturní publicistka Julie Šafová a student Ústavu filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě Danylo Kostenko.

 

V úvodní části diskuze hosté divákům představili své osobní i profesní hranice ve sledování a uvádění děl. Zatímco v soukromí jsou schopni shlédnout cokoliv kvůli zvědavosti, při veřejném promítání je potřeba opatrnosti. Například podle Šafové uvádět díla od kontroverzních autorů není špatně, ale nesmí dojít k jejich fetišizaci.

 

Řeč se pak stočila k otázce: Jak promítat kontroverzní snímky? Kostenko například ocenil jednoduché, ale úderné řešení, které zažil na festivalu v Bologni u historických snímků obsahujících rasismus. „V úvodních titulcích napsali, že obsah filmů neodpovídá jejich hodnotám jako archivní instituce, ale že schopnost ty filmy zpřístupnit je jejich poslání. V pouhých dvou řádcích řekli všechno, co jsem potřeboval slyšet,“ uvedl Kostenko.

 

Nálepka problematického díla má podle diskutujících mnoho vrstev. „Jedna rovina je ideologie – jako u Leni Riefenstahlové nebo Zrození národa. Druhá je újma způsobená při natáčení, ať už lidem nebo zvířatům. Pak je tu újma způsobená divákům v podobě sekundární traumatizace. A až na posledním místě je pro mě to, když se koukáme na filmy natočené lidmi, které považujeme za morální odpad,“ podotkl Motal.

 

Z debaty vyplynulo, že místo úplného vymazání děl ze společnosti či jejich nekritické oslavy je potřeba poskytovat divákům dostatečný kontext. Uvádění těchto filmů by mělo vytvořit prostor pro diskuzi o morálce a hranicích kultury.

 

Tereza Schoberová

Foto: Šaradín Matěj, ČTK

Mazat nebo vysvětlovat? Debata na Filmovce hledala hranice kontroverzní kinematografie

28. 7. 2026

Zda a jakým způsobem uvádět díla problematických režisérů a filmových hvězd spjatých s různými skandály, bylo tématem úterního panelu na Filmovce s názvem Pomníky, nebo cancel? Jak uvádět kontroverzní filmy a kontroverzní tvůrce. Program moderovali Vít Schmarc a Šárka Gmiterková, kteří na začátku diskuze zmínili příklady titulů a umělců balancujících na hraně akceptovatelnosti. Řeč byla například o starších dílech Jamese Bonda nebo o kauzách Romana Polanského a Dustina Hoffmana.

 

Mezi odbornými hosty byl šéfredaktor časopisu Psychologie dnes Mojmír Sedláček, docent Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Jan Motal, kulturní publicistka Julie Šafová a student Ústavu filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě Danylo Kostenko.

 

V úvodní části diskuze hosté divákům představili své osobní i profesní hranice ve sledování a uvádění děl. Zatímco v soukromí jsou schopni shlédnout cokoliv kvůli zvědavosti, při veřejném promítání je potřeba opatrnosti. Například podle Šafové uvádět díla od kontroverzních autorů není špatně, ale nesmí dojít k jejich fetišizaci.

 

Řeč se pak stočila k otázce: Jak promítat kontroverzní snímky? Kostenko například ocenil jednoduché, ale úderné řešení, které zažil na festivalu v Bologni u historických snímků obsahujících rasismus. „V úvodních titulcích napsali, že obsah filmů neodpovídá jejich hodnotám jako archivní instituce, ale že schopnost ty filmy zpřístupnit je jejich poslání. V pouhých dvou řádcích řekli všechno, co jsem potřeboval slyšet,“ uvedl Kostenko.

 

Nálepka problematického díla má podle diskutujících mnoho vrstev. „Jedna rovina je ideologie – jako u Leni Riefenstahlové nebo Zrození národa. Druhá je újma způsobená při natáčení, ať už lidem nebo zvířatům. Pak je tu újma způsobená divákům v podobě sekundární traumatizace. A až na posledním místě je pro mě to, když se koukáme na filmy natočené lidmi, které považujeme za morální odpad,“ podotkl Motal.

 

Z debaty vyplynulo, že místo úplného vymazání děl ze společnosti či jejich nekritické oslavy je potřeba poskytovat divákům dostatečný kontext. Uvádění těchto filmů by mělo vytvořit prostor pro diskuzi o morálce a hranicích kultury.

 

Tereza Schoberová

Foto: Šaradín Matěj, ČTK

Vítězným filmem sekce LFŠ uvádí je Vše, co z tebe zbylo
6. 08. 2026
Zveme na ozvěny Letní filmové školy
31. 07. 2026
Dvě deci tuše mohly být i dva litry, říká v Četkastu Ester Geislerová
30. 07. 2026
Filmovku zakončilo promítání snímku Pramen režiséra Ostrochovského
29. 07. 2026
Dokument o Stypkovi nic z jeho životního příběhu nezapírá
29. 07. 2026
Geislerová bude s režisérem Blaškem natáčet minisérii o fotbale
29. 07. 2026
Drama Tanec s medvědem řeší těžké téma interrupce
29. 07. 2026
Filmovka ocení Geislerovou, připomněla její první roli
29. 07. 2026
„Lidé nechtějí jen film, ale zážitek,“ radí ředitel kina Aero Jiří Flígl
28. 07. 2026
Výstava v Uherském Hradišti představuje fotografie věnované fotbalu
28. 07. 2026
Snímek Vyvolený kombinuje loutky, suchý humor a absurditu
28. 07. 2026
Ševčíková vzpomínala na začátky na FAMU: Co mi vystříhali, nalepila jsem zpět
28. 07. 2026