Jan Kraus přijel na Filmovku s trezorovým filmem
30. 7. 2024
30. 7. 2024
Jan Kraus přijel na Filmovku s trezorovým filmem
Herec a moderátor Jan Kraus přijel na letošní Letní filmovou školou s filmem Evžen mezi námi, který na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natočili tehdejší studenti kamery na FAMU Petr Nýdrle a Martin Vadas. Snímek po dokončení skončil v trezoru, do kin zamířil až po sametové revoluci.
Mladík z vesnice Evžen Les opustí zaměstnání a rozhodne se pro životní změnu. Po přestěhování do Prahy má ale problém najít práci, což tehdejší socialistická společnost nepřijímá s pochopením. Nepomáhá ani jeho profesní sen - psát hudební texty, jež zcela nekonvenují s dobovou ideologií.
Protagonista příběhu tak balancuje mezi spoluprací s vládnoucí stranou a potenciální kariérou a svobodnou tvorbou, o níž v ale době normalizace nemohla být řeč. "Scénář byl ze 60. let. V té době se lidi plácali po zádech a podporovali se v transformaci. Proto jsme obrazy přepisovali do negativních stránek, aby vyjadřovaly, co jsme v 70. letech cítili," uvedl jeden z autorů Martin Vadas.
Snímek vznikal tři roky, tvůrci jednotlivé části natáčeli pod zástěrkou tvůrčích cvičení, jež během studia museli absolvovat. "Začínal jsem svobodný a skončil jsem s manželkou a dítětem," podotkl Kraus.
Partyzánský proces tvorby snímku ilustruje i jeho obsazení. Vedle hereckých hvězd, jako jsou Josef Somr, Jiří Bartoška nebo Karel Heřmánek, si zahráli i amatéři. "Velká část těchhle herců neherců jsou mí přátelé z té doby. A to má pro mě obrovskou hodnotu," vzpomínal oblíbený moderátor.
Film po dokončení ihned skončil v trezoru, na filmové plátno až do sametové revoluce zamířil jen jednou, a to na jednom z ročníků LFŠ, kdy ho do Uherského Hradiště z FAMU tajně dostal Jiří Králík. "Toužili jsme, abychom film mohli konfrontovat s tehdejší tvorbou. Bohužel nám to nebylo umožněno," řekl Vadas.
Důležitým prvkem poslední části snímku jsou dobové písně s kontroverzními texty, které tehdy autoři tvořili pod pseudonymy. Skladby po pádu komunistické vlády sami autoři zničili, Evžen mezi námi se tak stal i dokumentem části hudební tvorby období normalizace. "Vtipné bylo, že nás nechali v seznamu skladeb hledat jen do písmene K. Z toho jsme museli celou hudební část sestavit," řekl Vadas.
Evžen mezi námi se oficiálně objevil v kinech po celé zemi až na počátku devadesátých let. Jan Kraus je na snímek dodnes pyšný, protože v době tuhého komunismu prezentoval svobodné myšlenky, které byly Krausovy vlastní. Na komplikovanou cestu filmu dnes už vzpomíná s humorem: "Nepostříleli nás, takže dobrý," uzavřel debatu po dnešní projekci.
Autor: Jakub Hříbek
Foto: Richard Skoumal
Jan Kraus přijel na Filmovku s trezorovým filmem
30. 7. 2024
Herec a moderátor Jan Kraus přijel na letošní Letní filmovou školou s filmem Evžen mezi námi, který na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let natočili tehdejší studenti kamery na FAMU Petr Nýdrle a Martin Vadas. Snímek po dokončení skončil v trezoru, do kin zamířil až po sametové revoluci.
Mladík z vesnice Evžen Les opustí zaměstnání a rozhodne se pro životní změnu. Po přestěhování do Prahy má ale problém najít práci, což tehdejší socialistická společnost nepřijímá s pochopením. Nepomáhá ani jeho profesní sen - psát hudební texty, jež zcela nekonvenují s dobovou ideologií.
Protagonista příběhu tak balancuje mezi spoluprací s vládnoucí stranou a potenciální kariérou a svobodnou tvorbou, o níž v ale době normalizace nemohla být řeč. "Scénář byl ze 60. let. V té době se lidi plácali po zádech a podporovali se v transformaci. Proto jsme obrazy přepisovali do negativních stránek, aby vyjadřovaly, co jsme v 70. letech cítili," uvedl jeden z autorů Martin Vadas.
Snímek vznikal tři roky, tvůrci jednotlivé části natáčeli pod zástěrkou tvůrčích cvičení, jež během studia museli absolvovat. "Začínal jsem svobodný a skončil jsem s manželkou a dítětem," podotkl Kraus.
Partyzánský proces tvorby snímku ilustruje i jeho obsazení. Vedle hereckých hvězd, jako jsou Josef Somr, Jiří Bartoška nebo Karel Heřmánek, si zahráli i amatéři. "Velká část těchhle herců neherců jsou mí přátelé z té doby. A to má pro mě obrovskou hodnotu," vzpomínal oblíbený moderátor.
Film po dokončení ihned skončil v trezoru, na filmové plátno až do sametové revoluce zamířil jen jednou, a to na jednom z ročníků LFŠ, kdy ho do Uherského Hradiště z FAMU tajně dostal Jiří Králík. "Toužili jsme, abychom film mohli konfrontovat s tehdejší tvorbou. Bohužel nám to nebylo umožněno," řekl Vadas.
Důležitým prvkem poslední části snímku jsou dobové písně s kontroverzními texty, které tehdy autoři tvořili pod pseudonymy. Skladby po pádu komunistické vlády sami autoři zničili, Evžen mezi námi se tak stal i dokumentem části hudební tvorby období normalizace. "Vtipné bylo, že nás nechali v seznamu skladeb hledat jen do písmene K. Z toho jsme museli celou hudební část sestavit," řekl Vadas.
Evžen mezi námi se oficiálně objevil v kinech po celé zemi až na počátku devadesátých let. Jan Kraus je na snímek dodnes pyšný, protože v době tuhého komunismu prezentoval svobodné myšlenky, které byly Krausovy vlastní. Na komplikovanou cestu filmu dnes už vzpomíná s humorem: "Nepostříleli nás, takže dobrý," uzavřel debatu po dnešní projekci.
Autor: Jakub Hříbek
Foto: Richard Skoumal