Špioni z němé éry
7. 5. 2025
Letos se v němých filmech ponoříme do světa intrik, klamů a falešných identit. Ano, představa špionážního filmu je už více než půl století tvarována zejména bondovkami a jejich obměnami, post/hitchcockovskými konspiračními thrillery a hony na jedince, všelikými nemožnými misemi – a na pesimističtější vlně adaptacemi románů Johna le Carré. Jak však uvidíme, dějiny vyzvědačského filmu sahají až k počátkům celovečerní kinematografie.
It was in the 1910s and 1920s, after all, that games of power, information, and loyalty became an especially timely and appealing theme. It might have had much to do with the outbreak, duration, and aftermath of the First World War, the collapse and rise of nations, the increasingly loud voice of patriotic rhetoric, and the advent of modern mass media. Spy motifs, though, can also be seen as a helpful impetus for narrative conflict. Moreover, distrust, betrayal, and clashing principles could easily be woven into familiar melodramatic, criminal, or adventure-driven patterns.
We’ve encountered espionage before in previous festival editions, shaping destinies in diva films (Love Everlasting), ruling Feuillade’s serials (Fantômas), or steering the plot of Keaton’s The General. This time, however, we’ll focus on the many faces of the spy genre itself: cross nations, poetics, and formats. In Denmark, we’ll see a serious family drama; in Germany, a crime thriller; in the Soviet Union, a serial adventure; and in Czechoslovakia and the United States, various takes on the romantic melodrama.
Foto z filmu Špioni (Fritz Lang, 1928)
Dramaturgové sekce Němý film s živou hudbou: Rozvědky, vyzvědači a úklady: špionážní film němé éry:
Radomír D. Kokeš,
Filmový historik, analytik a pedagog z Masarykovy univerzity, jenž se kinematografii snaží spíše porozumět než ji hodnotit. Ač po tři desetiletí prožívá románek se starými, zejména němými filmy, badatelsky se dlouho věnoval seriálovému a modernímu hollywoodskému vyprávění. Prací pro Filmovku a svým výzkumem českých němých filmů se tak vrací ke kořenům.
Viktor Palák
Setrvale na pomezí hudby a filmu. Pro Radio Wave chystá pořad Modeláři, pro MFF Karlovy Vary experimentální sekci Imagina a s kolektivem Jednota koncerty, které neřeší žánry. Má rád kinematografii excesu i vyprázdněné narace, queer pop i Baník Ostrava.
Špioni z němé éry
7. 5. 2025
Letos se v němých filmech ponoříme do světa intrik, klamů a falešných identit. Ano, představa špionážního filmu je už více než půl století tvarována zejména bondovkami a jejich obměnami, post/hitchcockovskými konspiračními thrillery a hony na jedince, všelikými nemožnými misemi – a na pesimističtější vlně adaptacemi románů Johna le Carré. Jak však uvidíme, dějiny vyzvědačského filmu sahají až k počátkům celovečerní kinematografie.
It was in the 1910s and 1920s, after all, that games of power, information, and loyalty became an especially timely and appealing theme. It might have had much to do with the outbreak, duration, and aftermath of the First World War, the collapse and rise of nations, the increasingly loud voice of patriotic rhetoric, and the advent of modern mass media. Spy motifs, though, can also be seen as a helpful impetus for narrative conflict. Moreover, distrust, betrayal, and clashing principles could easily be woven into familiar melodramatic, criminal, or adventure-driven patterns.
We’ve encountered espionage before in previous festival editions, shaping destinies in diva films (Love Everlasting), ruling Feuillade’s serials (Fantômas), or steering the plot of Keaton’s The General. This time, however, we’ll focus on the many faces of the spy genre itself: cross nations, poetics, and formats. In Denmark, we’ll see a serious family drama; in Germany, a crime thriller; in the Soviet Union, a serial adventure; and in Czechoslovakia and the United States, various takes on the romantic melodrama.
Foto z filmu Špioni (Fritz Lang, 1928)
Dramaturgové sekce Němý film s živou hudbou: Rozvědky, vyzvědači a úklady: špionážní film němé éry:
Radomír D. Kokeš,
Filmový historik, analytik a pedagog z Masarykovy univerzity, jenž se kinematografii snaží spíše porozumět než ji hodnotit. Ač po tři desetiletí prožívá románek se starými, zejména němými filmy, badatelsky se dlouho věnoval seriálovému a modernímu hollywoodskému vyprávění. Prací pro Filmovku a svým výzkumem českých němých filmů se tak vrací ke kořenům.
Viktor Palák
Setrvale na pomezí hudby a filmu. Pro Radio Wave chystá pořad Modeláři, pro MFF Karlovy Vary experimentální sekci Imagina a s kolektivem Jednota koncerty, které neřeší žánry. Má rád kinematografii excesu i vyprázdněné narace, queer pop i Baník Ostrava.
