Špioni z němé éry

7. 5. 2025

7. 5. 2025

Špioni z němé éry

Letos se v němých filmech ponoříme do světa intrik, klamů a falešných identit. Ano, představa špionážního filmu je už více než půl století tvarována zejména bondovkami a jejich obměnami, post/hitchcockovskými konspiračními thrillery a hony na jedince, všelikými nemožnými misemi – a na pesimističtější vlně adaptacemi románů Johna le Carré. Jak však uvidíme, dějiny vyzvědačského filmu sahají až k počátkům celovečerní kinematografie.

Právě v desátých a dvacátých letech minulého století se totiž hry o moc, o informace i o loajalitu staly velmi aktuálním a přitažlivým tématem. Souviselo to zřejmě s příchodem, trváním a důsledky první světové války, s konci i začátky států, s čím dál hlasitější vlasteneckou rétorikou i s nástupem moderních masmédií. Špionážní motivy ale můžeme prostě vidět i jako užitečný základ narativního konfliktu, kdy se nedůvěra, zrada a střet principů snadno přimykaly k ozkoušeným melodramatickým, kriminálním a dobrodružným schématům.

S vyzvědačstvím státních, vládních či úředních tajemství jsme se setkali už v předchozích ročnících: tvarovalo osudy ve filmech o divách (Však láska moje nezemře), vládlo Feuilladovým seriálům (Fantomas) nebo řídilo zápletku Keatonova Friga na mašině. Tentokrát však zaostříme právě na samu varietu špionážního žánru napříč zeměmi, poetikami a formáty. V Dánsku půjde o rodinné drama, v Německu o krimithriller, v Sovětském svazu o seriálové dobrodružství a v Československu a Americe o různá uchopení milostného melodramatu. 

 

Foto z filmu Špioni (Fritz Lang, 1928)

 

Dramaturgové sekce Němý film s živou hudbou: Rozvědky, vyzvědači a úklady: špionážní film němé éry:

Radomír D. Kokeš,

Filmový historik, analytik a pedagog z Masarykovy univerzity, jenž se kinematografii snaží spíše porozumět než ji hodnotit. Ač po tři desetiletí prožívá románek se starými, zejména němými filmy, badatelsky se dlouho věnoval seriálovému a modernímu hollywoodskému vyprávění. Prací pro Filmovku a svým výzkumem českých němých filmů se tak vrací ke kořenům.

Viktor Palák

Setrvale na pomezí hudby a filmu. Pro Radio Wave chystá pořad Modeláři, pro MFF Karlovy Vary experimentální sekci Imagina a s kolektivem Jednota koncerty, které neřeší žánry. Má rád kinematografii excesu i vyprázdněné narace, queer pop i Baník Ostrava.

Špioni z němé éry

7. 5. 2025

Letos se v němých filmech ponoříme do světa intrik, klamů a falešných identit. Ano, představa špionážního filmu je už více než půl století tvarována zejména bondovkami a jejich obměnami, post/hitchcockovskými konspiračními thrillery a hony na jedince, všelikými nemožnými misemi – a na pesimističtější vlně adaptacemi románů Johna le Carré. Jak však uvidíme, dějiny vyzvědačského filmu sahají až k počátkům celovečerní kinematografie.

Právě v desátých a dvacátých letech minulého století se totiž hry o moc, o informace i o loajalitu staly velmi aktuálním a přitažlivým tématem. Souviselo to zřejmě s příchodem, trváním a důsledky první světové války, s konci i začátky států, s čím dál hlasitější vlasteneckou rétorikou i s nástupem moderních masmédií. Špionážní motivy ale můžeme prostě vidět i jako užitečný základ narativního konfliktu, kdy se nedůvěra, zrada a střet principů snadno přimykaly k ozkoušeným melodramatickým, kriminálním a dobrodružným schématům.

S vyzvědačstvím státních, vládních či úředních tajemství jsme se setkali už v předchozích ročnících: tvarovalo osudy ve filmech o divách (Však láska moje nezemře), vládlo Feuilladovým seriálům (Fantomas) nebo řídilo zápletku Keatonova Friga na mašině. Tentokrát však zaostříme právě na samu varietu špionážního žánru napříč zeměmi, poetikami a formáty. V Dánsku půjde o rodinné drama, v Německu o krimithriller, v Sovětském svazu o seriálové dobrodružství a v Československu a Americe o různá uchopení milostného melodramatu. 

 

Foto z filmu Špioni (Fritz Lang, 1928)

 

Dramaturgové sekce Němý film s živou hudbou: Rozvědky, vyzvědači a úklady: špionážní film němé éry:

Radomír D. Kokeš,

Filmový historik, analytik a pedagog z Masarykovy univerzity, jenž se kinematografii snaží spíše porozumět než ji hodnotit. Ač po tři desetiletí prožívá románek se starými, zejména němými filmy, badatelsky se dlouho věnoval seriálovému a modernímu hollywoodskému vyprávění. Prací pro Filmovku a svým výzkumem českých němých filmů se tak vrací ke kořenům.

Viktor Palák

Setrvale na pomezí hudby a filmu. Pro Radio Wave chystá pořad Modeláři, pro MFF Karlovy Vary experimentální sekci Imagina a s kolektivem Jednota koncerty, které neřeší žánry. Má rád kinematografii excesu i vyprázdněné narace, queer pop i Baník Ostrava.

Ženy z FAMU
2. 07. 2026
Filmovka ocení Michela Ocelota
26. 06. 2026
Filmový jazyk Michelangela Antonioniho
23. 06. 2026
Půlnoc bude patřit šedesátkovým žánrovkám z Německa
19. 06. 2026
Pro cenu v podobě zmrzliny si do Hradiště přijede i Anna Geislerová
17. 06. 2026
Jiří Lábus získá Výroční cenu AČFK
17. 06. 2026
Filmovku zahájí Wirbel
16. 06. 2026
Když se divák stává součástí dění
16. 06. 2026
Německé filmy Ernsta Lubitsche
15. 06. 2026
Filmografie Romana Polanského
28. 05. 2026
Co znamená být autorem...
22. 05. 2026
Střet propagandy a vizuálně dokonalé oslavy sportu
15. 05. 2026