Celkem šlo o tři filmy, jež nyní šedesátiletý filmový tvůrce natočil při studiu na katedře dokumentaristiky v první polovině osmdesátých let. Krátké filmy Sbohem, nádražíčko, Vesmírná Odysea II. and Ropáci paradoxně spojuje jejich nedokumentární charakter. „Snažil jsem se splnit zadání, ale utéct k fikci,“ vysvětlil Svěrák.

Filmy měly úspěch na studentských filmových festivalech, největšího uznání tehdy ale dosáhl se svým absolventským mystifikačním filmem Ropáci, k jehož vzniku ho inspiroval třeba legendární Orson Welles. Za snímek si Svěrák v americkém Los Angeles převzal jako první tvůrce z tehdejšího východního bloku studentskou obdobu Oscara. Úspěch připomnělo promítnutí dobové reportáže Služební cesta podporučíka Svěráka z roku 1989.

Promítání filmů s Janem Svěrákem se konalo v sekci FAMU history 7: Sametový rok 1989. Jejího tématu se držel i odborný program FAMU v roce 1989. V něm se nejdříve promítal dokumentární snímek Kdy, když ne dnes. Dokument zachycuje události roku 1989 z pohledu studentů.

„My jsme tomu říkali shrnovák. Vzniklo to už po volbě Václava Havla prezidentem, když už bylo všechno hotovo a studentské vysílání končilo. Vznikl z potřeby nějakým způsobem ty stovky hodin natočeného materiálu z tohoto období od 17. listopadu až do konce prosince toho roku 1989 zpracovat do něčeho, co dá nějakou celkovou představu o té situaci i o tom, čím jsme se vlastně zabývali,” řekl Petr Kotek. Ten snímek zkompletoval v roce 1990, který se společně se Zdeňkem Tycem zúčastnil debaty po filmu. Oba hosté jsou režiséři a tehdejší studenti FAMU.

Autoři: Jenda Novotný a Jakub Hříbek, ČTK

Foto: Dalibor Glück, ČTK