Může umění změnit názor celé společnosti? Opravdu je všeobjímajícím nástrojem spolupráce a informačním prostředkem? Pondělní debata na LFŠ s názvem Nová realita: Umění jako nástroj změny otevřela otázky boření předsudků skrz umění. A zároveň představila, jak se na ně snaží odpovídat projekt uherskohradišťské střední uměleckoprůmyslové školy ve spolupráci s místními sociálními službami.
Její studenti se během školního roku zaměřili na to, jak veřejnosti předat nový pohled na lidi s mentálním nebo fyzickým postižením a ukázat, že se od sebe zdraví a nemocní lidé zas tolik neliší. „Děláme si názor na člověka během pár vteřin, přestože ho osobně vůbec neznáme. Cílem projektu je stírat předsudky a zároveň nabídnout lidem vhled do prostředí chráněného bydlení,“ řekl v debatě vedoucí ateliéru užité malby na uherskohradišťské škole Martin Dvořák.
Začínající umělci se během podzimu a zimy loňského roku pravidelně setkávali s klienty chráněného bydlení, navazovali s nimi kontakt, povídali si s nimi a poznávali se. Následně tvořili portréty, fotografické série nebo audiovizuální nahrávky. „Do chráněnky jsme chodili asi dvakrát týdně. Vždycky jsme si společně s klientkou Aničkou uvařili kafe a povídalo se. Navazovali jsme přátelství,“ uvedla studentka Emma Zaťková. „Byl jsem hodně nervózní. Postupně jsem si ale zvykl. Kluka, co mě fotil, jsem hned vyzpovídal. A bylo to v pohodě,“ popsal zase spolupráci jeden z klientů.
Z projektu vzešlo několik uměleckých děl a každé z nich má za sebou příběh jednoho člověka. Ukazuje, co je pro něj důležité, co miluje a jaký je. V červnu studentská expozice měla vernisáž v uherskohradišťské galerii Pro_story, kde bude k vidění celé léto. V září se pak díla přesunou do Zlína a následně do Luhačovic. Záštitu nad výstavou přebrala první dáma Eva Pavlová.
Na pondělní debatu ze série Nová realita na Filmovce v úterý a ve středu navážou další dvě. Jedna se zaměří na připravovaný film Filipa Záruby o hranici lidského vědomí, v další zase bylinkářka Jana Karglová představí léčivé rostliny na zimní nachlazení.
Magdaléna Bicanová
Foto: Zborovská Klára, ČTK
Může umění změnit názor celé společnosti? Opravdu je všeobjímajícím nástrojem spolupráce a informačním prostředkem? Pondělní debata na LFŠ s názvem Nová realita: Umění jako nástroj změny otevřela otázky boření předsudků skrz umění. A zároveň představila, jak se na ně snaží odpovídat projekt uherskohradišťské střední uměleckoprůmyslové školy ve spolupráci s místními sociálními službami.
Její studenti se během školního roku zaměřili na to, jak veřejnosti předat nový pohled na lidi s mentálním nebo fyzickým postižením a ukázat, že se od sebe zdraví a nemocní lidé zas tolik neliší. „Děláme si názor na člověka během pár vteřin, přestože ho osobně vůbec neznáme. Cílem projektu je stírat předsudky a zároveň nabídnout lidem vhled do prostředí chráněného bydlení,“ řekl v debatě vedoucí ateliéru užité malby na uherskohradišťské škole Martin Dvořák.
Začínající umělci se během podzimu a zimy loňského roku pravidelně setkávali s klienty chráněného bydlení, navazovali s nimi kontakt, povídali si s nimi a poznávali se. Následně tvořili portréty, fotografické série nebo audiovizuální nahrávky. „Do chráněnky jsme chodili asi dvakrát týdně. Vždycky jsme si společně s klientkou Aničkou uvařili kafe a povídalo se. Navazovali jsme přátelství,“ uvedla studentka Emma Zaťková. „Byl jsem hodně nervózní. Postupně jsem si ale zvykl. Kluka, co mě fotil, jsem hned vyzpovídal. A bylo to v pohodě,“ popsal zase spolupráci jeden z klientů.
Z projektu vzešlo několik uměleckých děl a každé z nich má za sebou příběh jednoho člověka. Ukazuje, co je pro něj důležité, co miluje a jaký je. V červnu studentská expozice měla vernisáž v uherskohradišťské galerii Pro_story, kde bude k vidění celé léto. V září se pak díla přesunou do Zlína a následně do Luhačovic. Záštitu nad výstavou přebrala první dáma Eva Pavlová.
Na pondělní debatu ze série Nová realita na Filmovce v úterý a ve středu navážou další dvě. Jedna se zaměří na připravovaný film Filipa Záruby o hranici lidského vědomí, v další zase bylinkářka Jana Karglová představí léčivé rostliny na zimní nachlazení.
Magdaléna Bicanová
Foto: Zborovská Klára, ČTK