Felliniho retrospektivu otevřely Cabiriiny noci
26. 7. 2024
26. 7. 2024
Felliniho retrospektivu otevřely Cabiriiny noci
Filmy italského oscarového režiséra Federica Felliniho se letos vrací na plátna Letní filmové školy. Blok Retrospektiva: Federico Fellini v pátek ve Sportovní hale zahájil snímek Cabiriiny noci z roku 1957. Návštěvníci Filmovky se dále mohou těšit například na Sladký život, Silnice, Město žen nebo Darmošlapy. Jako speciální host k Felliniho retrospektivě přijel do Uherského Hradiště italský filmový odborník Valerio Coladonato.
Odborný asistent pro film a média na římské univerzitě Sapienza Felliniho představil jako svého oblíbeného režiséra a žertoval, že po zhlédnutí filmu Cabiriiny noci to bude mnoho diváků cítit podobně.
Drama pojednává o prostitutce, na kterou je i přes její hříchy nahlíženo se sympatiemi a soucitem. Příběh sklidil už v době vzniku velký úspěch, ačkoli se na konci 50. let v Itálii jednalo o snímek velmi radikální. Tehdejší Itálie se vypořádavala s dědictvím fašismu, silný vliv měla katolická církev a přesně v době natáčení filmu se projednával zákon umožňující zákaz nevěstinců. Federicu Fellinimu se ale podařilo zachytit téma prostituce natolik citlivě, že film mohl vzniknout.
Podle Coladonata dokážou Felliniho filmy od základu změnit pohled na život, ale přesto jsou svou lidskostí dostupné širokému okruhu diváků. Režisérův smysl pro detail a snaha o zobrazení skutečného života v divácích probouzí niterné pocity a úvahy o vlastním bytí. Už z filmu Cabiriiny noci je cítit Felliniho silný zájem o lidovou víru. Jeho tvorba často působí etnografickým až dokumentárním nádechem. Její výjimečnost podtrhává nejen téma a hloubka jeho filmů, ale rovněž práce se střihem, rytmem a působivá gradace stěžejních scén.
Z filmu Cabiriiny noci to vše dělá opravdové autorské dílo, ve kterém si Fellini osvojuje stylistické prvky a témata, jež se objeví i v jeho další tvorbě. Úspěšný celovečerní film lze proto podle Coladonata považovat za Felliniho přípravu na jeho mistrovské dílo Sladký život z roku 1960.
Federica Felliniho od dětství fascinoval svět cirkusu a filmu. V roce 1939 se přestěhoval do Říma, kde pracoval v rádiu a jako karikaturista, než se dostal k filmu prostřednictvím spolupráce s Robertem Rossellinim. Během své kariéry natočil dvacet celovečerních filmů, z nichž čtyři získaly Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Fellini byl padesát let ženatý s herečkou Giuliettou Masinovou, která hrála v mnoha jeho filmech. Zemřel 31. října 1993 v Římě po mozkové mrtvici, krátce po obdržení Oscara za celoživotní dílo.
Autor: Veronika Pechačová
Foto: Petr Mlch
Felliniho retrospektivu otevřely Cabiriiny noci
26. 7. 2024
Filmy italského oscarového režiséra Federica Felliniho se letos vrací na plátna Letní filmové školy. Blok Retrospektiva: Federico Fellini v pátek ve Sportovní hale zahájil snímek Cabiriiny noci z roku 1957. Návštěvníci Filmovky se dále mohou těšit například na Sladký život, Silnice, Město žen nebo Darmošlapy. Jako speciální host k Felliniho retrospektivě přijel do Uherského Hradiště italský filmový odborník Valerio Coladonato.
Odborný asistent pro film a média na římské univerzitě Sapienza Felliniho představil jako svého oblíbeného režiséra a žertoval, že po zhlédnutí filmu Cabiriiny noci to bude mnoho diváků cítit podobně.
Drama pojednává o prostitutce, na kterou je i přes její hříchy nahlíženo se sympatiemi a soucitem. Příběh sklidil už v době vzniku velký úspěch, ačkoli se na konci 50. let v Itálii jednalo o snímek velmi radikální. Tehdejší Itálie se vypořádavala s dědictvím fašismu, silný vliv měla katolická církev a přesně v době natáčení filmu se projednával zákon umožňující zákaz nevěstinců. Federicu Fellinimu se ale podařilo zachytit téma prostituce natolik citlivě, že film mohl vzniknout.
Podle Coladonata dokážou Felliniho filmy od základu změnit pohled na život, ale přesto jsou svou lidskostí dostupné širokému okruhu diváků. Režisérův smysl pro detail a snaha o zobrazení skutečného života v divácích probouzí niterné pocity a úvahy o vlastním bytí. Už z filmu Cabiriiny noci je cítit Felliniho silný zájem o lidovou víru. Jeho tvorba často působí etnografickým až dokumentárním nádechem. Její výjimečnost podtrhává nejen téma a hloubka jeho filmů, ale rovněž práce se střihem, rytmem a působivá gradace stěžejních scén.
Z filmu Cabiriiny noci to vše dělá opravdové autorské dílo, ve kterém si Fellini osvojuje stylistické prvky a témata, jež se objeví i v jeho další tvorbě. Úspěšný celovečerní film lze proto podle Coladonata považovat za Felliniho přípravu na jeho mistrovské dílo Sladký život z roku 1960.
Federica Felliniho od dětství fascinoval svět cirkusu a filmu. V roce 1939 se přestěhoval do Říma, kde pracoval v rádiu a jako karikaturista, než se dostal k filmu prostřednictvím spolupráce s Robertem Rossellinim. Během své kariéry natočil dvacet celovečerních filmů, z nichž čtyři získaly Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Fellini byl padesát let ženatý s herečkou Giuliettou Masinovou, která hrála v mnoha jeho filmech. Zemřel 31. října 1993 v Římě po mozkové mrtvici, krátce po obdržení Oscara za celoživotní dílo.
Autor: Veronika Pechačová
Foto: Petr Mlch