Chica Checa ukazuje, že i queer filmy mohou být pozitivní

26. 7. 2026

26. 7. 2026

Chica Checa ukazuje, že i queer filmy mohou být pozitivní

Venkovská pošťačka se po smrti manžela uzavřela před světem a od života už nic nečeká. Její život obrátí naruby jedno bláznivé přání nemocné matky a přiznání syna žijícího ve Francii. Tragikomedie režiséra Šimona Holého Chica Checa po karlovarském festivalu sklidila úspěch také při promítání v Uherském Hradišti.

Snímek zachycuje vnitřní rozpory hlavních postav a jednoduchými prvky skládá příběh o samotě, lásce, ale i předsudcích o queer identitě. „Ladili jsme, jak se dostat k té náladě, kterou jsme chtěli, aby ten film nespadl do úplnýho smutku, ale zůstal v té melancholii, a někam rostl. Je to taková tenká disciplína,“ uvedl po projekci Holý.

Producentka filmu Alžběta Janáčková podotkla, že sice mezi queer lidi nepatří, ale že podle ní je mezi rodiči a dětmi vždy nějaká jinakost. “A je třeba hledat cestu k sobě, ne od sebe,“ doplnila.

Holý vycházel z vlastních zkušeností a z prostředí české vesnice. „Je to z velký části postavené právě i na mojí mámě, jejím rozpadajícím se statku na vesnici a taky na zedníkovi, který ji miluje. A máma v tom ještě hraje sestru z LDN,“ řekl režisér. Osobní vazby mu zároveň umožnily  českou vesnici ukázat jinak než jako chladné místo plné chátrajících domů a tragických osudů.

Hlavní roli ve filmu ztvárnila Pavla Tomicová, která s Holým spolupracovala už na snímku A pak přišla láska… Jan Cina pak ve své roli propojuje herecký, pěvecký a taneční projev. Holý mu napsal roli přímo na tělo. S dragem, který ve snímku hraje důležitou roli, se herec seznamoval během natáčení. „Z ničeho nic nemá scénář, není v roli, kterou mu někdo předepsal a dává mu ji a režíruje ji, ale on sám sobě stanovuje, kým chce být a nebo může být,“ popsal režisér.

Snímek, jehož část se natáčela také ve Francii, měl premiéru na karlovarském festivalu a získal dvě nominace na Cenu české filmové kritiky. Do českých kin pak vstoupí 20. srpna.

Klára Ottová

Foto: Petr Šimon Janíček, ČTK

Chica Checa ukazuje, že i queer filmy mohou být pozitivní

26. 7. 2026

Venkovská pošťačka se po smrti manžela uzavřela před světem a od života už nic nečeká. Její život obrátí naruby jedno bláznivé přání nemocné matky a přiznání syna žijícího ve Francii. Tragikomedie režiséra Šimona Holého Chica Checa po karlovarském festivalu sklidila úspěch také při promítání v Uherském Hradišti.

Snímek zachycuje vnitřní rozpory hlavních postav a jednoduchými prvky skládá příběh o samotě, lásce, ale i předsudcích o queer identitě. „Ladili jsme, jak se dostat k té náladě, kterou jsme chtěli, aby ten film nespadl do úplnýho smutku, ale zůstal v té melancholii, a někam rostl. Je to taková tenká disciplína,“ uvedl po projekci Holý.

Producentka filmu Alžběta Janáčková podotkla, že sice mezi queer lidi nepatří, ale že podle ní je mezi rodiči a dětmi vždy nějaká jinakost. “A je třeba hledat cestu k sobě, ne od sebe,“ doplnila.

Holý vycházel z vlastních zkušeností a z prostředí české vesnice. „Je to z velký části postavené právě i na mojí mámě, jejím rozpadajícím se statku na vesnici a taky na zedníkovi, který ji miluje. A máma v tom ještě hraje sestru z LDN,“ řekl režisér. Osobní vazby mu zároveň umožnily  českou vesnici ukázat jinak než jako chladné místo plné chátrajících domů a tragických osudů.

Hlavní roli ve filmu ztvárnila Pavla Tomicová, která s Holým spolupracovala už na snímku A pak přišla láska… Jan Cina pak ve své roli propojuje herecký, pěvecký a taneční projev. Holý mu napsal roli přímo na tělo. S dragem, který ve snímku hraje důležitou roli, se herec seznamoval během natáčení. „Z ničeho nic nemá scénář, není v roli, kterou mu někdo předepsal a dává mu ji a režíruje ji, ale on sám sobě stanovuje, kým chce být a nebo může být,“ popsal režisér.

Snímek, jehož část se natáčela také ve Francii, měl premiéru na karlovarském festivalu a získal dvě nominace na Cenu české filmové kritiky. Do českých kin pak vstoupí 20. srpna.

Klára Ottová

Foto: Petr Šimon Janíček, ČTK

Výroční cenu převzal uznávaný francouzský režisér Ocelot, který svůj život zasvětil imaginaci
27. 07. 2026
Rád zkouším věci, které nedopadnou, říká v Četkastu herec Josef Trojan 
27. 07. 2026
Nová realita řešila umění jako nástroj změny
27. 07. 2026
Odvezte si domů kousek Filmovky a podpořte festival i Chráněnou dílnu Charity Opava
27. 07. 2026
Fotograf Štreit se letos v Hradišti představuje na snímcích svých kolegů
27. 07. 2026
Německý thriller Spravedlnost zaostřuje na pravicový extremismus a objektivitu institucí
27. 07. 2026
Lábus v Četkastu: Zajímají mě skutečné příběhy, komedie mě nikdy moc nebavily
27. 07. 2026
O významu veřejnoprávních médií pro kulturu s Karolínou Koubovou a hosty
27. 07. 2026
Filmovka představuje příběh kontroverzního filmu Olympia
26. 07. 2026
Chica Checa ukazuje, že i queer filmy mohou být pozitivní
26. 07. 2026
Jiří Lábus na Letní filmové škole: Celý život jsem si šel za snem být hercem
26. 07. 2026
Básník a terapeut Jura Juráň mluví v Četkastu o slam poetry jako o nutné duševní hygieně
26. 07. 2026