Martin Černý působí od roku 2022 ve vedení Národního filmového muzea NaFilM. Aktivně se podílí na provozu muzea, v roli kurátora na vzniku nových částí expozice a zodpovídá za mezinárodní projekty zaměřené na implementaci nových technologií do expozice muzea (rozšířená realita, herní principy). Jako koordinátor se dramaturgicky podílí na aktivitách platformy pro muzejní inovaci a edukaci museUM JINAK, jejíž vznik v roce 2022 iniciovalo muzeum NaFilM. V oblasti filmu působí již od roku 2014, kdy pracoval jako koordinátor pro krátké a dokumentární filmy v Czech Film Center a od roku 2019 byl zodpovědný za PR a propagaci streamovací platformy DAFilms. Vystudoval obor Filmová studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Martina Voráčková, většinu svého profesního života učitelka výtvarného oboru ZUŠ, v současné době lektorka a metodička projektu Animánie, který v roce 2005 v Plzni založila. Lektoruje programy filmové výchovy na základních a středních školách, akreditovaný seminář pro učitele, týdenní soustředění animace pro děti a mládež. S týmem Animánie pracuje na rozsáhlejším online projektu Animetod, jež slouží jako metodika filmové výchovy se zaměřením na animaci určená učitelům, rodičům či samotným mladým tvůrcům.

Pia Bechtle je členkou edukačního oddělení v Eye Filmmuseum v Amsterdamu, kde vytváří programy pro školy, festivaly a muzea po celém světě. Absolvovala magisterské studium na University of Amsterdam a předtím získala bakalářský titul na Humboldtově Univerzitě v Berlíně. Spolupracovala s muzeem pro děti MACHmit!, festivalem KUKI a Nadací Jimmyho Nelsona. Pia je lektorkou filmového vzdělávání a mimojiné se věnuje vývoji programů pro studenty se speciálními potřebami (např. program "Světlo, kamera,...emoce!" na posílené sociálně-emocionálních dovedností pomocí filmu).

Lydia Greer je mezioborová vizuální umělkyně, filmařka, animátorka a umělecká ředitelka kolektivu Facing West Shadows, a Lumia, který pracuje se stínem a hybridizací uměleckých forem za účelem vytvoření magických aktů vzpoury jakožto experimentálního umění v atmosféře zlaté horečky v sanfranciské oblasti Bay Area. S přesahy do filmu, animace, divadla, opery, loutkohry a sochařských instalací a s pomocí starých i nových technologií a uměleckých forem vytváří Facing West Shadows nečekané divácké zážitky. 

Stefanie Plappertová vystudovala divadelní, filmová a mediální studia na Frankfurtské univerzitě. V současnosti je kurátorkou v německém Filmovém Institutu a muzeu (Deutsches Filminstitut / Deutsches Filmmuseum). Mezi výstavy, které od roku 2012 vytvořila, patří například „Film NOIR!“ (2012), „Conscious Hallucinations. Filmic Surrealism“ (2014) a „RED in Film“ (2017). Spoupracuje také s muzeem výtvarného umění Staedelmuseum ve Frankfurtu (Dark Romanticism, 2012) a německou Národní knihovnou (www.kuenste-im-exil.de, 2013). Ve svých výstavních projektech se zabývá především možnostmi vystavování filmu jako média a hledáním způsobů, jak do výstavního prostoru zapojit nové technologie.

Nicky Maas absolvovala jako filmařka na Utrecht School of the Arts v roce 2011. Od té doby tvoří a režíruje především dokumentární filmy pro nizozemskou veřejnoprávní televizi, které představila na mnoha mezinárodních festivalech. Kromě toho má téměř 10 let zkušeností s filmovou a audiovizuální výukou pro různé stupně vzdělávání. V současné době Nicky úzce spolupracuje s Eye Film Museum v Amsterdamu, kde vytváří vzdělávací programy pro veřejnost, které zkoumají hranice mezi realitou a fikcí.

Vystudovala Klasickou animovanou tvorbu na UTB Zlín a Audiovizuální tvorbu a divadlo na DF JAMU, kde nyní působí jako pedagog Audiovizuální výchovy, které se dlouhodobě věnuje i ve své připravované disertační práci. Mezi léty 2012 – 2015 vyučovala multimediální tvorbu na SŠUP v Ústí nad Orlicí, od té doby působí jako lektor volnočasových aktivit a workshopů zaměřených na filmovou, multimediální a animovanou tvorbu. Dlouhodobě spolupracuje se Studiem Scala, vyučuje na UTB Zlín, FAMU v Praze a spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci. Zajišťuje dramaturgii filmové přehlídky pro dětské tvůrce Malé vize. Je autorkou metodiky filmové a audiovizuální výchovy, koordinuje vznik průvodce filmem pro žáky, rodiče i učitele s názvem Filmouka, na němž se i autorsky podílí. Od roku 2021 působí ve výboru Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu, od roku 2023 je její předsedkyní.

Simone Moraldi je projektový manažer ve Fondazione Cineteca Italiana. Má bohaté zkušenosti v oblasti filmové výchovy, spolupracuje s různými národními a zahraničními institucemi včetně Univerzity Tre v Římě, Britského filmového institutu. Moraldi sehrál klíčovou roli při vytváření různých projektů v oblasti filmového vzdělávání (např. The Film Corner) a aktivně se účastní seminářů a konferencí zaměřených na budoucnost filmového vzdělávání po celé Evropě. 

Jan Foukal vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU. V roce 2015 režíroval svůj celovečerní debut road dokument Amerika (soutěž dokumentárních filmů na MFF Karlovy Vary v roce 2015). Jeho hraný celovečerní debut Marťanské lodě byl uveden ve světové premiéře v sekci Od východu na Západ v rámci 56. KVIFF v 2021. V roce 2022 měl premiéru jeho celovečerní dokument Sami doma v soutěžní sekci Česká radost na 26. Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.