Umělá inteligence a film: hrozba nebo výzva?

29. 7. 2024

29. 7. 2024

Umělá inteligence a film: hrozba nebo výzva?

Tématu umělé inteligence v kinematografii se v pondělí věnovala beseda Al a film: Krásný nový svět nebo apokalypsa? ve Stanu Respektu. Diskusní panel vedla novinářka Jindřiška Bláhová a hosty byl odborník pro technologie zpracování obrazu a zvuku Bohuš Získal a animátorka Dita Stuchlíková. Mluvili o dopadu umělé inteligence na filmový průmysl, možnostech jejího využití, ale i otázkách autorského práva, etiky či ztráty kreativity umělců.

Umělá inteligence je už dnes velkou součástí filmového světa - v produkci, distribuci, marketingu. Podle slov moderátorky se nástroje AI běžně využívají k psaní a úpravě scénářů, v dabingu, ve speciálních efektech nebo pro výrobu krátkometrážních filmů. Téma rezonující celým oborem v mnoha lidech vyvolává obavy a nejistotu, co tento rychlý vývoj do filmu vnese. „Z Hollywoodu zní hlasy, že v současnosti umělá inteligence není problém technologický, ale problém PR. Používají to všichni, ale nikdo to nechce přiznat," doplnila.

Problém s využíváním umělé inteligence ve filmu přiblížila moderátorka přes stížnost  hollywoodské herečky Scarlett Johansson na firmu OpenAI, jejíž nástroj údajně zneužil její hlas. Získal na této situaci vysvětloval, jak těžké je takové obvinění dokázat. Právě otázka etiky a autorského práva je ve spojení s umělou inteligencí nesmírně složitá. Neexistuje mnoho prostředků, které by podobné vykrádání či napodobování dokázaly potvrdit.

Dalším otazníkem nad umělou inteligencí je nahraditelnost tvůrců. Klíčovým prvkem nástrojů AI je podle Získala efektivita a rychlost. Jejich využití je v mnoha ohledech levnější a výhodnější než práce lidí. Proto některé pracovní pozice časem zcela určitě vymizí. Příkladem je obor zvuku nebo základních filmových efektů. Naopak výtvarnice Stuchlíková podotkla, že ve svém oboru podobné nástroje příliš nevyužívá. „Já se věnuju hlavně dětské ilustraci a tam zatím umělá inteligence není tolik rozjetá. Když to udělám sama, je to pořád třikrát rychlejší."

Zda bude v budoucnu počítač schopen kompletně tvořit svobodné a jedinečné umění, je předmětem mnoha diskuzí. Získal zmínil, že i přes neuvěřitelný vývoj těchto nástrojů jejich tvůrčí výsledky zůstávají mechanické. Lidský cit je i podle Stuchlíkové proto nadále nenahraditelnou součástí jakékoliv umělecké práce.

Autor: Veronika Pechačová

Foto: Richard Skoumal

Umělá inteligence a film: hrozba nebo výzva?

29. 7. 2024

Tématu umělé inteligence v kinematografii se v pondělí věnovala beseda Al a film: Krásný nový svět nebo apokalypsa? ve Stanu Respektu. Diskusní panel vedla novinářka Jindřiška Bláhová a hosty byl odborník pro technologie zpracování obrazu a zvuku Bohuš Získal a animátorka Dita Stuchlíková. Mluvili o dopadu umělé inteligence na filmový průmysl, možnostech jejího využití, ale i otázkách autorského práva, etiky či ztráty kreativity umělců.

Umělá inteligence je už dnes velkou součástí filmového světa - v produkci, distribuci, marketingu. Podle slov moderátorky se nástroje AI běžně využívají k psaní a úpravě scénářů, v dabingu, ve speciálních efektech nebo pro výrobu krátkometrážních filmů. Téma rezonující celým oborem v mnoha lidech vyvolává obavy a nejistotu, co tento rychlý vývoj do filmu vnese. „Z Hollywoodu zní hlasy, že v současnosti umělá inteligence není problém technologický, ale problém PR. Používají to všichni, ale nikdo to nechce přiznat," doplnila.

Problém s využíváním umělé inteligence ve filmu přiblížila moderátorka přes stížnost  hollywoodské herečky Scarlett Johansson na firmu OpenAI, jejíž nástroj údajně zneužil její hlas. Získal na této situaci vysvětloval, jak těžké je takové obvinění dokázat. Právě otázka etiky a autorského práva je ve spojení s umělou inteligencí nesmírně složitá. Neexistuje mnoho prostředků, které by podobné vykrádání či napodobování dokázaly potvrdit.

Dalším otazníkem nad umělou inteligencí je nahraditelnost tvůrců. Klíčovým prvkem nástrojů AI je podle Získala efektivita a rychlost. Jejich využití je v mnoha ohledech levnější a výhodnější než práce lidí. Proto některé pracovní pozice časem zcela určitě vymizí. Příkladem je obor zvuku nebo základních filmových efektů. Naopak výtvarnice Stuchlíková podotkla, že ve svém oboru podobné nástroje příliš nevyužívá. „Já se věnuju hlavně dětské ilustraci a tam zatím umělá inteligence není tolik rozjetá. Když to udělám sama, je to pořád třikrát rychlejší."

Zda bude v budoucnu počítač schopen kompletně tvořit svobodné a jedinečné umění, je předmětem mnoha diskuzí. Získal zmínil, že i přes neuvěřitelný vývoj těchto nástrojů jejich tvůrčí výsledky zůstávají mechanické. Lidský cit je i podle Stuchlíkové proto nadále nenahraditelnou součástí jakékoliv umělecké práce.

Autor: Veronika Pechačová

Foto: Richard Skoumal

FRSH tentokrát o rodině
7. 07. 2026
Ženy z FAMU
2. 07. 2026
Filmovka ocení Michela Ocelota
26. 06. 2026
Filmový jazyk Michelangela Antonioniho
23. 06. 2026
Půlnoc bude patřit šedesátkovým žánrovkám z Německa
19. 06. 2026
Pro cenu v podobě zmrzliny si do Hradiště přijede i Anna Geislerová
17. 06. 2026
Jiří Lábus získá Výroční cenu AČFK
17. 06. 2026
Filmovku zahájí Wirbel
16. 06. 2026
Když se divák stává součástí dění
16. 06. 2026
Německé filmy Ernsta Lubitsche
15. 06. 2026
Filmografie Romana Polanského
28. 05. 2026
Co znamená být autorem...
22. 05. 2026