Ve svých dílech se Haroun věnuje specifikům islámu, občanské války, emigraci do Evropy nebo současné pozici žen. Jeden z hlavních hostů letošního ročníku LFŠ míní, že netvoří pro konkrétní komunitu. "Někteří lidé tvrdili, že africké filmy jsou natáčeny pro bílé publikum, ale nikdy nikdo v Čadu mi nic takového neřekl. Naopak tam mé filmy byly velmi dobře přijaty, protože místní diváci se v nich vždycky našli," uvedl Haroun.

Za zásadní při natáčení považuje přiblížit se k lidem, s nimiž mluví. "Když pocházíte z nějaké země a chcete se bavit s místními, tak musíte mluvit o věcech, kterým místní rozumí. Podle mě by film měl být inkluzivní, a ne exkluzivní, neměl by nikoho vylučovat," řekl režisér.

V minulosti pracoval jako novinář ve venkovských oblastech Francie. Naučil se rychle psát, články i editoval. Pokud byly dlouhé, zkracoval je, což se mu později ve filmu hodilo. "Snažím se vždy jít k jádru věci. Navíc velmi často pracuji s neprofesionálními herci. Snažím se točit na co nejméně klapek, na co nejméně záběrů. Často vezmu hned to, co natočíme napoprvé, protože se snažím zachytit pravdu daného momentu. Vyjadřuji tím i respekt k divákovi, že to nijak nenatahuji," řekl režisér.

Nyní pracuje na novém filmu o dívce s nadpřirozenými schopnostmi, který bude mít hodinu a 40 minut. Natočené jsou podle něj přitom pouze tři hodiny hrubého materiálu, předpokládá, že mu to k sestříhání snímku postačí. Režisér zároveň připustil, že své filmy z principu nesleduje. "Když je vidím, hned si všimnu, že se v nich něco nepovedlo," uvedl Haroun.

Na černém trhu a na internetu se objevují pirátské kopie jeho snímků, což však režisér neodsuzuje. Uvědomuje si, že ne všichni lidé mají prostředky, aby si snímky pořídili oficiálně. "Je dobré, že to je takto mimo komerční sféru. Naprosto zásadní je, aby si film lidé sdíleli. Nesmíte to ale říct producentovi, ten by asi moc rád nebyl," řekl Haroun, který točí nejen hrané filmy, ale i dokumenty.

Podle programového ředitele LFŠ Jana Jílka patří Haroun k nejznámějším africkým tvůrcům. Přestože žije ve Francii, svými filmy se soustavně vrací do rodného Čadu. "Je to takový rezident festivalů v Cannes a v Benátkách. Každý jeho nový film je uváděn na těchto dvou prestižních festivalech," řekl ČTK Jílek.

V minulých dnech festival uvedl režisérovy snímky Tatínek, Období sucha a Grigris. V úterý večer promítne jeho zatím poslední celovečerní snímek Lingui, svatá pouta. Hlavními hrdinkami jsou těhotná dívka a její matka, která se pokouší v tradiční patriarchální společnosti trestající ženu za nechtěné těhotenství vyhledat pomoc. Spolu s Harounovými snímky letos LFŠ promítá také filmy dalších afrických tvůrců.

Autor: Viktor Chrást, ČTK

Foto: Dalibor Glück, ČTK