1. 8. 2024

Jindřich Štreit žije život prostřednictvím fotografie

Jindřich Štreit žije život prostřednictvím fotografie

1. 8. 2024

Dokumentaristé Lubomír Hlavsa a Martin Štoll spojili síly, aby vytvořili snímek o významné osobnosti české fotografie – Jindřichu Štreitovi. Dokument Štreit – Fotografuji, tedy jsem přibližuje umělcův osobní i profesní život. Tvůrci se s umělcem na Filmovce sešli i na středeční debatě v Redutě.

„Potěšilo mě, že někdo další projevil zájem natočit způsob mé práce,“ řekl Štreit a dodal, že se na začátku natáčení nepočítalo s uvedením filmu před širší veřejností. „To nejdůležitější udělali pánové vedle mě (Hlavsa a Štoll), já jsem byl jen prostředník,“ uvedl.

Snímek zachycuje umělcovo soukromí i pracovní techniky. Svými fotografiemi se zaměřuje na těžká témata, která podle něj ve společnosti často nemají své místo. „Život žiju prostřednictvím fotografie, která je zároveň záznamem mého života,“ řekl Štreit. Dokument umožňuje divákům být i u velmi citlivých okamžiků, například z prostředí paliativní péče. „Byly to opravdu velmi soukromé scény, které moc nechtějí, aby se tam kolem točilo hodně lidí. Tu atmosféru to poruší,“ uvedl Štreit.

„Nejtěžší pro nás bylo vybalancovat Jindrovu křehkost,“ uvedl Štoll a upozornil na důležitost správně zvolené hudby. Tu ve filmu z velké části zajistila Štreitova dcera Monika hrou na flétnu. Mnoho scén ale záměrně zůstalo bez hudebního podkresu.

Na dokumentu nejdřív Hlavsa pracoval sám, na střih se k němu později přidal Štoll, žák režiséra Jana Špáty, který o Štreitovi už dříve natočil film Mezi světlem a tmou (1990). Podle Štolla se oba filmy vzájemně doplňují a v budoucnu by tak stálo za to je promítat společně. „Špátův film je natočen na přelomu epoch a je na jednom místě. My ho máme po dalších 30 letech a v komplexním pohledu,“ uvedl.

Oba filmy spojuje také technika kombinující pohyblivé záběry se statickými fotografiemi. „Když se díváte na film, vidíte kompletní příběh. Fotka vám příběh neukáže a vy si ho můžete představovat,“ řekl Hlavsa. Z natáčení, které trvalo dva roky, vzešlo 22 hodin materiálu.  „Každé setkání s člověkem je pro mě opravdu zázrak a já jsem opravdu potěšen, že je to zaznamenáno,“ uvedl Štreit.

Podle Hlavsy zhlédli diváci v Redutě světovou premiéru. „Protože dokument vznikl v soukromé produkci, udělali jsme zatím jen vernisáž v Praze,“ řekl. Česká televize by snímek měla odvysílat nejspíš na podzim, s distribucí do kin tak tvůrci nepočítají.

Jindřich Štreit (*1946) je vysokoškolský pedagog, kurátor a fotograf. Za nepovolenou výstavu neoficiálních umělců v Praze roku 1982 skončil na čtyři měsíce ve vězení. V 90. letech vyučoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, do roku 2003 také na Akademii múzických umění v Praze. Dodnes učí fotografii na Slezské univerzitě v Opavě. Úzce spolupracuje s progresivními umělci v Česku i v zahraničí. Jeho snímky jsou součástí uměleckých sbírek po celém světě.

Autor: Klára Jarošová

Foto: Marek Malůšek

Novinky