Hosté 2024

Legenda české divadelní, hudební a filmové scény uchvacuje svou tvorbou už několikátou generaci diváků. Seznam jeho písní, desek i divadelních her by byl sáhodlouhý, na Letní filmové škole si ale připomeneme jeho tvorbu filmovou, jednak autobiografickým snímkem Pochodem vchod, zastavit stát, jednak jeho režijní premiérou, hravým experimentálním filmem Nevěsta, který natočil v roce 1970.

Jeden z nejvýznamnějších současných evropských filmových auteurů a zároveň zapálený cinefil, jehož láska k filmu provází celým životem (důkazem je ostatně jeho horká novinka uvedená letos v Cannes s příznačným názvem Diváci!). Mistr jemných psychologických dramat s přesně vyváženými aspekty komedie i tragédie lidské existence a také autor s mimořádně kompaktní a provázanou filmografií, kterou volně procházejí postavy (Paul Dedalus) i někteří herci (Mathieu Amalric).

Společně s Mártou Mészárosovou nejsilnější ženský režisérský hlas v rámci maďarské kinematografie. Svoji uměleckou kariéru začala jako konceptuální umělkyně a působila i v jediném opravdu nezávislém filmovém studiu komunistického bloku (Studio Bély Balázse). Pak následovaly Zlatá kamera z Cannes 1989 za nejlepší debut (Mé 20. století), dlouhá tvůrčí odmlka i Zlatý medvěd z Berlinale za opus magnum O těle a duši. Skromná legenda evropské kinematografie.

Vystudoval režii na DAMU v Praze a poté odešel do svého prvního působiště v ostravském Divadle Petra Bezruče. Zde se formoval základ pro pozdější pražský Činoherní klub, kde působil v 60. a 70. letech. Byl předním režisérem domácích divadelních scén. Již v Ostravě si ho všimli Jan Kadár a Elmar Klos a svěřili mu hlavní roli ve filmu Smrt si říká Engelchen. Po tomto úspěchu natočil Kačer v 60. letech několik skvělých filmů s předními režiséry nejen československé nové vlny. Namátkou s Hynkem Bočanem (Nikdo se nebude smát), Evaldem Schormem (Návrat ztraceného syna) nebo Františkem Vláčilem (Údolí včel). Kačer svým postavám vždy dokázal vtisknout lidskou hloubku a až filozofický rozměr.

Jeden z pilířů íránského filmového zázraku a tvůrce řazený po bok největších íránských režisérů posledních dekád (teddy Abbáse Kiarostamího a Jafara Panahiho) byl hostem LFŠ 2015. Diváky festivalu okouzlil nejen svými filmy, ale také svým humanismem. Makhmalbaf je personifikací íránské kinematografie, jejím živým svědomím a autorem několika filmů, které získaly status klasických děl světové kinematografie (Cyklista, Gabbe apod.).

Jeden z nejslavnějších severských režisérů se v rámci světové kinematografie etabloval snímky jako Děti přírody, Zimnice nebo Andělé všehomíra. Původně autor filmových experimentů a v pozdějších dílech mistr jemné psychologie a lakonického humoru dovedně analyzující specifika islandské společnosti byl hostem LFŠ 2010.

Jeden z nejprogresivnějších britských tvůrců současnosti byl hostem LFŠ 2014 a divákům festivalu předvedl svoji nebývalou autorskou rozmanitost (Cashback – Metro Manila). Od té doby se stihnul zapsat i do historie české kinematografie s celosvětově reflektovaným dramatem Anthropoid mapujícím atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Výsostný solitér současného artového filmu představil svou pestrobarevnou filmografii postavenou na cinefilství a odkazech k historii kinematografie i hudby na LFŠ 2015. Jeho filmy jsou encyklopediemi plnými citací a ozvuků, žánrovými experimenty, cestami k jedinečnému a neopakovatelnému diváckému zážitku.

Výčet jeho tvůrčích profesí je stejně dlouhý jako jeho jméno. Herec, scenárista, režisér, producent a případně kameraman, rekvizitář a vůbec vše, co DIY tvorba zrovna v danou chvíli vyžaduje. Již v dětství ve Wisconsinu natáčel filmy na rodinnou kameru. Na druhém stupni a střední škole formou videí plnil úkoly a studijní projekty, načež spolu s nejlepším kamarádem M. Cheslikem pro školu natočil propagační video. Po studiu filmu na univerzitě spolu s hrstkou dalších přátel spáchali první celovečerák Příšera z Michiganského jezera. Na tento niche indie hit navázali kultem Stovky bobrů. Když nejančí před či za kamerou, živí se jako číšník v ramen restauraci.

Je autorem pěti odborných publikací, z nichž tři jsou úzce spojeny s fenoménem Twin Peaks (například Twin Peaks FAQ: All That’s Left to Know a Place Both Wonderful and Strange). Je spoluzakladatelem a jedním z ředitelů nakladatelství Fayetteville Mafia Press, jež publikuje tituly jako Lost Highway: The Fist of Love nebo Fire Walk with Me: Your Laura Disappeared. Dvacet pět let působil na pozici kurátora televizních pořadů v Paleyově centru pro média (dřívější Rozhlasové a televizní muzeum), předtím byl šéfredaktorem televizní rubriky časopisu Variety a programovým ředitelem amerického televizního kanálu TV Land. V současné době je členem správní rady newyorské pobočky Mystery Writers of America a lektorem tvůrčího psaní v organizacích Write By Night a The Loft. Mimo to vede také kurzy psaní a mediální kurzy na několika newyorských vysokých školách.

Ičiro Kataoka patří k nejznámějším a nejoceňovanějším benši, což je profese, která v Evropě nemá obdoby. Benši provázeli v němé éře japonské filmy a stali se neodmyslitelnou součástí tamější kinematografické praxe. Učil se u jedné z prvních novodobých benši Midori Sawatoové, vystupoval v 18 zemích a doprovázel na 350 japonských a čínských filmů. Je také autorem knihy Vdechnout filmu život: Historie benši. Na LFŠ bude doprovázet dva němé snímky Jasudžira Ozua.

Valerio Coladonato působí jako filmový historik na římské univerzitě Sapienza a zajímá se nejen o dějiny italské národní kinematografie, ale i o její přesahy a mezinárodní souvislosti. V současnosti se věnuje projektům o roli Spojených států v italském filmovém průmyslu druhé poloviny 40. let anebo populismu v italském filmu a televizi 21. století. Pro Letní filmovou školu připravil retrospektivu Federica Felliniho.

Thierry Loa je mezioborový filmař a tvůrce obsahu nových médií. Po studiu multimédií, filozofie, fotografie, filmu, antropologie a geografie se pilně věnuje zkoumání různých vizuálních a mediálních disciplín, a prověřuje je v projektech zahrnujících videoinstalace, filmy, VR či fotografie. Ve svém rozpracovaném VR projektu s názvem 21-22 se zabývá podrobným zkoumáním antropocénu v globálním měřítku.