Filmovkou zní melodie skladatele Zdeňka Lišky
28. 7. 2024
28. 7. 2024
Filmovkou zní melodie skladatele Zdeňka Lišky
Na letošní Filmovce se diváci mohou zaposlouchat do nezaměnitelných melodií hudebního Zdeňka Lišky. Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů filmové hudby má na svém kontě několik stovek snímků, z nichž je na LFŠ k vidění například Vynález zkázy, Ďáblova past, Obchod na korze, Spalovač mrtvol a další. V neděli odpoledne se umělci ve Stanu LFŠ/respektu věnoval diskuzní panel Kdo, když ne... Zdeněk Liška. Pozvání přijal hudební publicista Pavel Klusák, dramaturg a muzikolog Martin Rudovský a kurátor sbírky hudby a zvuku Národního filmového archivu Jonáš Kucharský. Besedu moderoval Aleš Říman.
Zdeněk Liška (1922 - 1983) se proslavil inovativními postupy. Hudba pro něj neměla hranice. Experimentoval, objevoval nové zvuky, jako jeden z prvních si osahával elektronickou hudbu a její možnosti. Podle Rudovského postupně zcela upustil od smyčců, naopak hojně využíval sbory, varhany, prvky dechovky, valčíku nebo například tlukot psacích strojů.
Liška byl neuvěřitelně plodný až hyperaktivní skladatel a spolupracoval s předními režiséry, jako byli Karel Zeman, František Vláčil, Jiří Krejčík či Věra Chytilová. Na vrcholu kariéry, přelomu 60. a 70. let, dokázal složit hudbu k pěti až sedmi filmům za rok. Účastníci debaty se shodli, že Liška prakticky vůbec neřešil, v jaké době žil, že politice nevěnoval pozornost. „On ten život zkrátka tak prokomponoval," řekl Rudovský.
Liška byl nejen výjimečným skladatelem, ale rovněž výjimečným dramaturgem. Dokázal nad filmem uvažovat jinak než ostatní, často šel naproti původnímu záměru režisérů a přinesl zásadní dramaturgickou linii filmu. Pavel Klusák například posluchačům převyprávěl slova Juraje Herze, režiséra legendárního snímku Spalovač mrtvol z roku 1968, ke kterému Zdeněk Liška skládal hudbu. „Tam, kde hudba měla být, tak nebyla, tam, kde jsem ji nepředpokládal byla, a všechno to perfektně sedělo," citoval Klusák. Liška se prý nikdy nezdržoval zbytečnými debatami, vždy svou práci dotáhl do konce a po svém.
Nyní začíná být hudba Zdeňka Lišky po mnoha letech vydávána. Vydavatelství Animal Music letos vydalo první díl limitované edice vinylových desek s výběrem melodií z filmů režiséra Jana Švankmajera. Podle Klusáka je důležité, že Liškova filmová hudba dostává prostor i mimo samotné snímky. Naopak Kucharský a Rudovský mluvili o tom, že Liška si nepřál, aby se jeho melodie objevovaly samostatně. Vytrháváním hudby z filmů se podle skladatele vytrácí její funkce.
Liška tvořil až do konce 70. let, kdy kvůli zdravotním problémům musel práci omezit. Podle Klusáka se Liškově osobnosti přes kulturní bohatství, které nám zanechal, nedostává zasloužená pozornost. Blok letošní Filmovky věnovaný tomuto hudebnímu géniovi je proto jedinečnou příležitostí to změnit, podotkl publicista.
Autor: Veronika Pechačová
Foto: Richard Skoumal
Filmovkou zní melodie skladatele Zdeňka Lišky
28. 7. 2024
Na letošní Filmovce se diváci mohou zaposlouchat do nezaměnitelných melodií hudebního Zdeňka Lišky. Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů filmové hudby má na svém kontě několik stovek snímků, z nichž je na LFŠ k vidění například Vynález zkázy, Ďáblova past, Obchod na korze, Spalovač mrtvol a další. V neděli odpoledne se umělci ve Stanu LFŠ/respektu věnoval diskuzní panel Kdo, když ne... Zdeněk Liška. Pozvání přijal hudební publicista Pavel Klusák, dramaturg a muzikolog Martin Rudovský a kurátor sbírky hudby a zvuku Národního filmového archivu Jonáš Kucharský. Besedu moderoval Aleš Říman.
Zdeněk Liška (1922 - 1983) se proslavil inovativními postupy. Hudba pro něj neměla hranice. Experimentoval, objevoval nové zvuky, jako jeden z prvních si osahával elektronickou hudbu a její možnosti. Podle Rudovského postupně zcela upustil od smyčců, naopak hojně využíval sbory, varhany, prvky dechovky, valčíku nebo například tlukot psacích strojů.
Liška byl neuvěřitelně plodný až hyperaktivní skladatel a spolupracoval s předními režiséry, jako byli Karel Zeman, František Vláčil, Jiří Krejčík či Věra Chytilová. Na vrcholu kariéry, přelomu 60. a 70. let, dokázal složit hudbu k pěti až sedmi filmům za rok. Účastníci debaty se shodli, že Liška prakticky vůbec neřešil, v jaké době žil, že politice nevěnoval pozornost. „On ten život zkrátka tak prokomponoval," řekl Rudovský.
Liška byl nejen výjimečným skladatelem, ale rovněž výjimečným dramaturgem. Dokázal nad filmem uvažovat jinak než ostatní, často šel naproti původnímu záměru režisérů a přinesl zásadní dramaturgickou linii filmu. Pavel Klusák například posluchačům převyprávěl slova Juraje Herze, režiséra legendárního snímku Spalovač mrtvol z roku 1968, ke kterému Zdeněk Liška skládal hudbu. „Tam, kde hudba měla být, tak nebyla, tam, kde jsem ji nepředpokládal byla, a všechno to perfektně sedělo," citoval Klusák. Liška se prý nikdy nezdržoval zbytečnými debatami, vždy svou práci dotáhl do konce a po svém.
Nyní začíná být hudba Zdeňka Lišky po mnoha letech vydávána. Vydavatelství Animal Music letos vydalo první díl limitované edice vinylových desek s výběrem melodií z filmů režiséra Jana Švankmajera. Podle Klusáka je důležité, že Liškova filmová hudba dostává prostor i mimo samotné snímky. Naopak Kucharský a Rudovský mluvili o tom, že Liška si nepřál, aby se jeho melodie objevovaly samostatně. Vytrháváním hudby z filmů se podle skladatele vytrácí její funkce.
Liška tvořil až do konce 70. let, kdy kvůli zdravotním problémům musel práci omezit. Podle Klusáka se Liškově osobnosti přes kulturní bohatství, které nám zanechal, nedostává zasloužená pozornost. Blok letošní Filmovky věnovaný tomuto hudebnímu géniovi je proto jedinečnou příležitostí to změnit, podotkl publicista.
Autor: Veronika Pechačová
Foto: Richard Skoumal