Filmovka představuje příběh kontroverzního filmu Olympia
26. 7. 2026
26. 7. 2026
Filmovka představuje příběh kontroverzního filmu Olympia
Na jedné straně technická dokonalost a převratné inovace, na druhé straně nepokrytě propagandistické vyznění v duchu ideologie nacistického režimu. Rozporu, který provází vnímání dvoudílného snímku Olympia (1938) od německé režisérky Leni Riefenstahlové od jeho vzniku, se na letošní Filmovce věnuje programová sekce Příběh jednoho filmu.
Snímek, který zachycuje dění a atmosféru na berlínské olympiádě v roce 1936, tvoří dvě části s názvy Přehlídka národů a Oslava krásy. Sama Riefenstahlová po druhé světové válce tvrdila, že vytvořila apolitické dílo.
Tuto interpretaci ale vyvrací například dokument Riefenstahl (2024) režiséra Andrese Veiela, který je rovněž součástí programové sekce věnované Olympii. Diváci tak mají možnost zhlédnout historické snímky a konfrontovat je s aktuálními poznatky o autorčině působení. Film mimo jiné na základě soukromé pozůstalosti ukazuje, jak hluboce byla autorka propojena s tehdejším režimem.
Olympia ale dodnes budí pozornost i využitím ve své době zcela novátorských postupů, a to jak ve střižně, tak při natáčení. Šlo například o teleskopické čočky, kamery ponořené pod hladinou vody nebo zpomalené záběry. Mezi nejoceňovanější moment filmu patří sestřih skoků do vody, který se více než na výkony sportovců zaměřuje na estetiku této disciplíny.
Zvuky pak vzhledem k tehdejším technickým limitům vznikaly až dodatečně ve střižně. „Všechny zvuky, které jsou ve filmu slyšet, s pomocí spolupracovníků zrekonstruovala ve studiu a pak nastříhala na film. Ve střižně strávila minimálně sedm měsíců a musela materiál o rozsahu 200 až 250 hodin sestříhat do těchto dvou filmů,“ podotkl filmový teoretik Ondřej Pavlík.
Přestože film vznikl na zakázku nacistického režimu a klade důraz na árijský ideál fyzické dokonalosti, obsahuje i momenty, které ideologii oslabují. Výrazným prvkem je afroamerický běžec Jesse Owens, ale také nahodilý chaos při zápasech či jezdeckých disciplínách. „Můžete ten film sledovat trochu poťouchle s tím, že ne všechno lze prostě zorganizovat do těch řad a do těch geometrických obrazců, kde většinou stojí fašistické davy na masových shromážděních,“ podotkl Pavlík.
Riefenstahlová, která zemřela 8. září 2003 krátce po stoprvních narozeninách, patřila k velkým postavám světového filmu. Nikdy se ale nezbavila minulosti přisluhovačky Adolfa Hitlera. Nejznámější část její kariéry byla spojená s nacistickou Třetí říši, kdy natočila dokumentární filmy Vítězství víry a Triumf vůle o norimberských sjezdech Hitlerovy strany.
Tereza Schoberová
Foto: Film Olympia: Oslava krásy
Filmovka představuje příběh kontroverzního filmu Olympia
26. 7. 2026
Na jedné straně technická dokonalost a převratné inovace, na druhé straně nepokrytě propagandistické vyznění v duchu ideologie nacistického režimu. Rozporu, který provází vnímání dvoudílného snímku Olympia (1938) od německé režisérky Leni Riefenstahlové od jeho vzniku, se na letošní Filmovce věnuje programová sekce Příběh jednoho filmu.
Snímek, který zachycuje dění a atmosféru na berlínské olympiádě v roce 1936, tvoří dvě části s názvy Přehlídka národů a Oslava krásy. Sama Riefenstahlová po druhé světové válce tvrdila, že vytvořila apolitické dílo.
Tuto interpretaci ale vyvrací například dokument Riefenstahl (2024) režiséra Andrese Veiela, který je rovněž součástí programové sekce věnované Olympii. Diváci tak mají možnost zhlédnout historické snímky a konfrontovat je s aktuálními poznatky o autorčině působení. Film mimo jiné na základě soukromé pozůstalosti ukazuje, jak hluboce byla autorka propojena s tehdejším režimem.
Olympia ale dodnes budí pozornost i využitím ve své době zcela novátorských postupů, a to jak ve střižně, tak při natáčení. Šlo například o teleskopické čočky, kamery ponořené pod hladinou vody nebo zpomalené záběry. Mezi nejoceňovanější moment filmu patří sestřih skoků do vody, který se více než na výkony sportovců zaměřuje na estetiku této disciplíny.
Zvuky pak vzhledem k tehdejším technickým limitům vznikaly až dodatečně ve střižně. „Všechny zvuky, které jsou ve filmu slyšet, s pomocí spolupracovníků zrekonstruovala ve studiu a pak nastříhala na film. Ve střižně strávila minimálně sedm měsíců a musela materiál o rozsahu 200 až 250 hodin sestříhat do těchto dvou filmů,“ podotkl filmový teoretik Ondřej Pavlík.
Přestože film vznikl na zakázku nacistického režimu a klade důraz na árijský ideál fyzické dokonalosti, obsahuje i momenty, které ideologii oslabují. Výrazným prvkem je afroamerický běžec Jesse Owens, ale také nahodilý chaos při zápasech či jezdeckých disciplínách. „Můžete ten film sledovat trochu poťouchle s tím, že ne všechno lze prostě zorganizovat do těch řad a do těch geometrických obrazců, kde většinou stojí fašistické davy na masových shromážděních,“ podotkl Pavlík.
Riefenstahlová, která zemřela 8. září 2003 krátce po stoprvních narozeninách, patřila k velkým postavám světového filmu. Nikdy se ale nezbavila minulosti přisluhovačky Adolfa Hitlera. Nejznámější část její kariéry byla spojená s nacistickou Třetí říši, kdy natočila dokumentární filmy Vítězství víry a Triumf vůle o norimberských sjezdech Hitlerovy strany.
Tereza Schoberová
Foto: Film Olympia: Oslava krásy