Euro-buranské komedie
16. 5. 2024
16. 5. 2024
Euro-buranské komedie
V duchu debilně chvástavé kampaně „Evropě to osladíme“, kterou bylo oficiálně propagováno předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009, se letošní půlnoční sekce zaměří na jednu linii filmové tvorby, která národnostně a názorově pestrou Evropu spojuje. Po dekádách probádávání okrajových hlubin kinematografie, které konvenují fanouškům žánrovek a braku, se tentokrát zanoříme do oblasti, která bývá příznivci pokleslosti neprávem opomíjená, některými dokonce až opovrhovaná, byť (nebo možná právě proto, že) je většině lidí nejvíce na očích. Zaměříme se totiž na mainstreamové buranské komedie.
Lidová zábava tvoří stěžejní pilíř každé lokální kinematografie. Jednak generuje zásadní část obratu domácího filmového průmyslu, ale také se klíčovou mírou podílí na formulování i formování národní identity. To probíhá skrze tematizování opozice proti vnějším vlivům, zveličeně předsudečné vyobrazení cizáků a současně utužování domácích „hodnot“, které při tom samy jsou stejně pitomými a úspěšně vsugerovanými stereotypy.
A co že tedy Evropu spojuje, přinejmenším napříč lidovou filmovou produkcí? Nepřekvapivě je to chlastání, poprcávání a glorifikace bodrosti či fištrónu vůči přemoudřelým cizákům i otravným domácím autoritám. V našem velice skromném, ale o to intenzivnějším exkurzu do Euro-buranství se s každým titulem vypravíme do jiné země. Představíme si některé z těch nejsofistikovanějších, ale i nejpřízemnějších a nejzrůdněji humpoláckých či fekálně zhůvěřilých lokálních hitů. Půlnoční projekce ve Sportovní hale tak letos budou obtěžkané nejen potem a vydýchaným vzduchem, ale také studem, trapností i zvrhlou zábavou a povážlivě nakažlivým hulvátstvím.
Dramaturgové:
Jiří Flígl, programový ředitel kina Aero a Bia Oko, jeden z dramaturgů Festivalu otrlého diváka a spoluautorů sborníku Krev, slzy a sperma: Čítanka filmového braku, dříve působil jako dramaturg v České televizi, spolupracoval s dalšími festivaly a coby filmový publicista psal mimo jiné pro Cinepur či A2.
Mojmír Sedláček, dramaturg, filmový publicista oddávající se artové tvorbě i kalným vodám nejen tuzemské kinematografie. Na Filmovce se snaží obě tyto vášně skloubit v půlnočních ponorech za hranice konvenčního vkusu.
Euro-buranské komedie
16. 5. 2024
V duchu debilně chvástavé kampaně „Evropě to osladíme“, kterou bylo oficiálně propagováno předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2009, se letošní půlnoční sekce zaměří na jednu linii filmové tvorby, která národnostně a názorově pestrou Evropu spojuje. Po dekádách probádávání okrajových hlubin kinematografie, které konvenují fanouškům žánrovek a braku, se tentokrát zanoříme do oblasti, která bývá příznivci pokleslosti neprávem opomíjená, některými dokonce až opovrhovaná, byť (nebo možná právě proto, že) je většině lidí nejvíce na očích. Zaměříme se totiž na mainstreamové buranské komedie.
Lidová zábava tvoří stěžejní pilíř každé lokální kinematografie. Jednak generuje zásadní část obratu domácího filmového průmyslu, ale také se klíčovou mírou podílí na formulování i formování národní identity. To probíhá skrze tematizování opozice proti vnějším vlivům, zveličeně předsudečné vyobrazení cizáků a současně utužování domácích „hodnot“, které při tom samy jsou stejně pitomými a úspěšně vsugerovanými stereotypy.
A co že tedy Evropu spojuje, přinejmenším napříč lidovou filmovou produkcí? Nepřekvapivě je to chlastání, poprcávání a glorifikace bodrosti či fištrónu vůči přemoudřelým cizákům i otravným domácím autoritám. V našem velice skromném, ale o to intenzivnějším exkurzu do Euro-buranství se s každým titulem vypravíme do jiné země. Představíme si některé z těch nejsofistikovanějších, ale i nejpřízemnějších a nejzrůdněji humpoláckých či fekálně zhůvěřilých lokálních hitů. Půlnoční projekce ve Sportovní hale tak letos budou obtěžkané nejen potem a vydýchaným vzduchem, ale také studem, trapností i zvrhlou zábavou a povážlivě nakažlivým hulvátstvím.
Dramaturgové:
Jiří Flígl, programový ředitel kina Aero a Bia Oko, jeden z dramaturgů Festivalu otrlého diváka a spoluautorů sborníku Krev, slzy a sperma: Čítanka filmového braku, dříve působil jako dramaturg v České televizi, spolupracoval s dalšími festivaly a coby filmový publicista psal mimo jiné pro Cinepur či A2.
Mojmír Sedláček, dramaturg, filmový publicista oddávající se artové tvorbě i kalným vodám nejen tuzemské kinematografie. Na Filmovce se snaží obě tyto vášně skloubit v půlnočních ponorech za hranice konvenčního vkusu.