Diváci prostřednictvím Ozuovy retrospektivy objeví fascinující svět japonské němé kinematografie a tzv. benši, kteří v této éře doprovázeli filmy strhujícími performativními výkony. Dvě z projekcí na Letní filmové škole doprovodí svým komentářem Ichiro Takaoka, přední současný mistr této umělecké disciplíny. Obě projekce spolu s ním doprovodí japonská pianistka Reiko Emura. Hudební doprovod k dalším projekcím obstarají německý nejen elektronický hudebník Schneider TM, italský baskytarista Massimo Pupillo a česká kapela Whyohwhy.

Ichiro Takaoka je přední japonský benši. V éře němého filmu obnášela tato role performativní průvodcovství během projekcí, Kataoka udržuje tuto tradici živou i sto let poté. Vystupoval v desítkách zemí a doprovázel bezmála čtyři sta filmů japonské, ale i západní kinematografie. V roce 2020 vydal objevnou publikaci Breathing Life into Film: A Benshi History. Kromě aktivního vystupování se věnuje též aktivitám za záchranu kultury němé filmové éry.

Reiko Emura je japonská pianistka a skladatelka, absolventka Tokijské univerzity múzických umění, která později studovala pod vedením Mitsuky Shiraiové a Hartmuta Hölla v Karlsruhe. Od roku 1998 je usazená v Německu, kde skládá a vystupuje. Všestranná pianistka je též mistrnou improvizátorkou a varhanicí, na festivalu němého filmu v Karlsruhe pravidelně vystupuje ve dvojici se Šinčim Minamim.

Massimo Pupillo je zakládající člen zatěžkaného italského tria Zu a mimořádně činorodý hudebník, jehož spolupráce zahrnují působení v kapelách jako Laniakea (s Danielem O'Sullivanem) či Becoming Animal (s Cinder Sharp). Společnou hudbu tvořil i s Davidem Tibetem (Current 93) anebo Thurstonem Moorem (Sonic Youth). V letošní canneské soutěži se představil film Limonov – The Ballad (režie Kirill Serebrennikov), k němuž složil soundtrack.

Schneider TM je nadžánrový projekt německého hudebníka Dirka Dresselhause, který zná publikum hudebních festivalů od CTM, přes Rosklide po Sónar. Jeho spolupráce vyústily třeba v nahrávky s Jochenem Arbeitem (Einstürzende Neubauten) anebo legendárním Damem Suzukim (Can). Rád se pohybuje po hranici popové melodiky a experimentálního hledačství, v noisovém projektu (die) Angel se jeho cesty spojily s Ilpem Väisänenem z Pan Sonic i oscarovou skladatelkou Hildur Guðnadóttir.

Whyohwhy - když zkraje letošní roku vydali debutovou desku Brusies (Day After Records), okamžitě se zařadili mezi nejvýraznější zjevení české alternativní scény. V hudbě pětičlenné kapely se potkávají dream pop, slowcore a obecně melancholická kytarová hudba se sklonem k postrockové emotivnosti.

Více se o sekci Němý film s živou hudbou dočtete zde.