Neobvyklý pohled na africký kontinent nabízí výstava fotografií Michała Szalasta o albínech z tanzanského ostrova Ukerewe na Viktoriině jezeře.

Cyklus fotografií není výsledkem letmé návštěvy evropského fotoreportéra v exotickém africkém prostředí, ale vznikl díky tomu, že se Michału Szalastovi podařilo během delšího pobytu v Tanzanii s mnohými albíny navázat bližší kontakty a získat si jejich důvěru.

Autor jejich důvěry nezneužil k vytváření povrchně efektních záběrů, ale s velkou empatií se snažil ukázat především to, že tito lidé i přes všechny handicapy a traumata touží žít podobně jako jejich šťastnější sousedé. Sám o tom říká: „Světlo je láká, ale snaží se před teplými doteky slunce chránit. Ovšem mnohdy prohrávají a za chvilky radosti na slunci platí strupy vlastní kůže. Někdo by je dokonce mohl nazvat vězni temnoty. To však neviděl úsměv na tváři albínů. Úsměv pocházející z těch nejjednodušších radostí, jimiž se můžeme těšit bez ohledu na to, zda žijeme v polorozpadlé chatrči v Tanzanii s prokletím černocha s bílou kůží, nebo v evropském zámku s výsadou být bělochem. Je to příběh o albínech, o temnotě, s níž se snaží bojovat, a o světle, kterého se nedostává.“

Kurátorem výstavy je Vladimír Birgus, výstavu podpořila Slezská univerzita v Opavě (grant SGS/1/2024).