Cesty k inkluzi. Odborníci na Letní filmové škole řešili, co funguje a co ne

26. 7. 2025

Jaké to je, když každé dítě – bez ohledu na své schopnosti, zázemí či speciální potřeby – dostane šanci růst v prostředí, kde se cítí přijato? Inkluzi ve školství se věnovala úvodní beseda ze sekce Nová realita na 51. Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

 

Ředitelka festivalu Radana Korená k tématu přizvala zástupce dvou škol, jež se aktivně věnují začleňování dětí s různými potřebami: bratislavské školy Rozmanita a ZŠ Integra ze Vsetína. Obě instituce dlouhodobě hledají cesty, jak vytvářet rovné podmínky pro všechny žáky – ať už jde o děti s hendikepem, odlišným jazykem, nebo třeba jen jiným tempem učení.

„Chtěla jsem ukázat, že inkluze nemusí být přítěž, ale příležitost. I když sama nejsem pedagožka, vnímám z řady debat s učiteli, že inkluze je často vnímána jako problém. Zajímalo mě, jak to funguje tam, kde ji berou jako dar," uvedla Korená v úvodu.

Za slovenskou školu Rozmanita vystoupila učitelka Sára Lovecká, která představila jejich přístup: „V Rozmanitě vyvíjíme a ověřujeme nový model inkluzivního vzdělávání. Snažíme se, aby se každé dítě cítilo přijato a mohlo naplnit svůj potenciál. Když dětem umožníme naplnit jejich potřeby, zvládnou věci, které by na začátku nebyly možné."

Podle Lovecké se na Slovensku potýkají s výraznou polarizací ve školství a klesající kvalitou vzdělávání. Jejich cílem je proto nejen provoz vlastní školy, kde by vznikala metodika, ale také šíření zkušeností do dalších zařízení. „Do roku 2035 bychom rádi pomohli tisícovce škol a 12.000 učitelů vzdělávat rozmanité děti," dodala.

Z české strany vystoupil zakladatel ZŠ Integra Libor Podešva, který školu založil v 90. letech, když hledal vhodné prostředí pro svou neslyšící dceru. „Nevznikla škola pro hendikepované, ale pro všechny. Hledali jsme cesty, jak propojit děti se specifickými potřebami s těmi intaktními," popsal své začátky Podešva. Spolu s psycholožkou Miluší Blažkovou přiblížili fungování školy a její přístup k hodnocení, práci s třídními kolektivy i metodám etické výchovy.

Beseda měla prostor také pro dotazy publika. Posluchač Tomáš se ptal, jak se v inkluzivním prostředí pracuje s asertivitou a jaké to je pro děti, když přecházejí na střední školu. Miluše Blažková uvedla, že ve škole pracují s metodikou etické výchovy, jež rozvoj asertivity přímo podporuje. Lovecká k tomu dodala: „Když dáme dítěti pocit přijetí v malém věku, nese si ho s sebou i dál – třeba na střední školu."

Na besedě zazněl také dotaz, jak školy přistupují ke známkování. Podle Podešvy je klíčová otevřená komunikace mezi učitelem, dítětem a rodičem: „Na prvním stupni fungujeme na principu tripartity. Důležité je, aby všichni rozuměli tomu, co se hodnotí." Lovecká doplnila, že v Rozmanitě využívají slovní hodnocení a triády, kde se dítě hodnotí samo, vyjadřují se rodiče i učitelé. „Součástí je i reflexní sešit, kterým se dítě učí reflektovat vlastní pokrok."

Beseda se uskutečnila v sekci New reality, která se věnuje tématům, jež ve veřejném prostoru někdy zůstávají stranou. Každý den v 11:00 se v Literárním stanu otevírá nové téma – v neděli to bude udržitelnost, v dalších dnech například péče o stárnoucí rodiče nebo výzkum psychedelik v Amazonii. Program doplňují také dva tematické filmy, Moudrost štěstí (2024) a Doktor na tripu (2025), které se promítají v úterý a ve středu ráno v Kině Mír. Součástí sekce je i ranní program – každodenní lekce jógy nebo tance od 9:00.

Michaela Kočendová, ČTK

Foto: Skoumal Richard, ČTK

Cesty k inkluzi. Odborníci na Letní filmové škole řešili, co funguje a co ne

26. 7. 2025

Jaké to je, když každé dítě – bez ohledu na své schopnosti, zázemí či speciální potřeby – dostane šanci růst v prostředí, kde se cítí přijato? Inkluzi ve školství se věnovala úvodní beseda ze sekce Nová realita na 51. Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

 

Ředitelka festivalu Radana Korená k tématu přizvala zástupce dvou škol, jež se aktivně věnují začleňování dětí s různými potřebami: bratislavské školy Rozmanita a ZŠ Integra ze Vsetína. Obě instituce dlouhodobě hledají cesty, jak vytvářet rovné podmínky pro všechny žáky – ať už jde o děti s hendikepem, odlišným jazykem, nebo třeba jen jiným tempem učení.

„Chtěla jsem ukázat, že inkluze nemusí být přítěž, ale příležitost. I když sama nejsem pedagožka, vnímám z řady debat s učiteli, že inkluze je často vnímána jako problém. Zajímalo mě, jak to funguje tam, kde ji berou jako dar," uvedla Korená v úvodu.

Za slovenskou školu Rozmanita vystoupila učitelka Sára Lovecká, která představila jejich přístup: „V Rozmanitě vyvíjíme a ověřujeme nový model inkluzivního vzdělávání. Snažíme se, aby se každé dítě cítilo přijato a mohlo naplnit svůj potenciál. Když dětem umožníme naplnit jejich potřeby, zvládnou věci, které by na začátku nebyly možné."

Podle Lovecké se na Slovensku potýkají s výraznou polarizací ve školství a klesající kvalitou vzdělávání. Jejich cílem je proto nejen provoz vlastní školy, kde by vznikala metodika, ale také šíření zkušeností do dalších zařízení. „Do roku 2035 bychom rádi pomohli tisícovce škol a 12.000 učitelů vzdělávat rozmanité děti," dodala.

Z české strany vystoupil zakladatel ZŠ Integra Libor Podešva, který školu založil v 90. letech, když hledal vhodné prostředí pro svou neslyšící dceru. „Nevznikla škola pro hendikepované, ale pro všechny. Hledali jsme cesty, jak propojit děti se specifickými potřebami s těmi intaktními," popsal své začátky Podešva. Spolu s psycholožkou Miluší Blažkovou přiblížili fungování školy a její přístup k hodnocení, práci s třídními kolektivy i metodám etické výchovy.

Beseda měla prostor také pro dotazy publika. Posluchač Tomáš se ptal, jak se v inkluzivním prostředí pracuje s asertivitou a jaké to je pro děti, když přecházejí na střední školu. Miluše Blažková uvedla, že ve škole pracují s metodikou etické výchovy, jež rozvoj asertivity přímo podporuje. Lovecká k tomu dodala: „Když dáme dítěti pocit přijetí v malém věku, nese si ho s sebou i dál – třeba na střední školu."

Na besedě zazněl také dotaz, jak školy přistupují ke známkování. Podle Podešvy je klíčová otevřená komunikace mezi učitelem, dítětem a rodičem: „Na prvním stupni fungujeme na principu tripartity. Důležité je, aby všichni rozuměli tomu, co se hodnotí." Lovecká doplnila, že v Rozmanitě využívají slovní hodnocení a triády, kde se dítě hodnotí samo, vyjadřují se rodiče i učitelé. „Součástí je i reflexní sešit, kterým se dítě učí reflektovat vlastní pokrok."

Beseda se uskutečnila v sekci New reality, která se věnuje tématům, jež ve veřejném prostoru někdy zůstávají stranou. Každý den v 11:00 se v Literárním stanu otevírá nové téma – v neděli to bude udržitelnost, v dalších dnech například péče o stárnoucí rodiče nebo výzkum psychedelik v Amazonii. Program doplňují také dva tematické filmy, Moudrost štěstí (2024) a Doktor na tripu (2025), které se promítají v úterý a ve středu ráno v Kině Mír. Součástí sekce je i ranní program – každodenní lekce jógy nebo tance od 9:00.

Michaela Kočendová, ČTK

Foto: Skoumal Richard, ČTK