Cesty k inkluzi. Odborníci na Letní filmové škole řešili, co funguje a co ne

26. 7. 2025

26. 7. 2025

Cesty k inkluzi. Odborníci na Letní filmové škole řešili, co funguje a co ne

Jaké to je, když každé dítě – bez ohledu na své schopnosti, zázemí či speciální potřeby – dostane šanci růst v prostředí, kde se cítí přijato? Inkluzi ve školství se věnovala úvodní beseda ze sekce Nová realita na 51. Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

 

Ředitelka festivalu Radana Korená k tématu přizvala zástupce dvou škol, jež se aktivně věnují začleňování dětí s různými potřebami: bratislavské školy Rozmanita a ZŠ Integra ze Vsetína. Obě instituce dlouhodobě hledají cesty, jak vytvářet rovné podmínky pro všechny žáky – ať už jde o děti s hendikepem, odlišným jazykem, nebo třeba jen jiným tempem učení.

„Chtěla jsem ukázat, že inkluze nemusí být přítěž, ale příležitost. I když sama nejsem pedagožka, vnímám z řady debat s učiteli, že inkluze je často vnímána jako problém. Zajímalo mě, jak to funguje tam, kde ji berou jako dar," uvedla Korená v úvodu.

Za slovenskou školu Rozmanita vystoupila učitelka Sára Lovecká, která představila jejich přístup: „V Rozmanitě vyvíjíme a ověřujeme nový model inkluzivního vzdělávání. Snažíme se, aby se každé dítě cítilo přijato a mohlo naplnit svůj potenciál. Když dětem umožníme naplnit jejich potřeby, zvládnou věci, které by na začátku nebyly možné."

Podle Lovecké se na Slovensku potýkají s výraznou polarizací ve školství a klesající kvalitou vzdělávání. Jejich cílem je proto nejen provoz vlastní školy, kde by vznikala metodika, ale také šíření zkušeností do dalších zařízení. „Do roku 2035 bychom rádi pomohli tisícovce škol a 12.000 učitelů vzdělávat rozmanité děti," dodala.

Z české strany vystoupil zakladatel ZŠ Integra Libor Podešva, který školu založil v 90. letech, když hledal vhodné prostředí pro svou neslyšící dceru. „Nevznikla škola pro hendikepované, ale pro všechny. Hledali jsme cesty, jak propojit děti se specifickými potřebami s těmi intaktními," popsal své začátky Podešva. Spolu s psycholožkou Miluší Blažkovou přiblížili fungování školy a její přístup k hodnocení, práci s třídními kolektivy i metodám etické výchovy.

Beseda měla prostor také pro dotazy publika. Posluchač Tomáš se ptal, jak se v inkluzivním prostředí pracuje s asertivitou a jaké to je pro děti, když přecházejí na střední školu. Miluše Blažková uvedla, že ve škole pracují s metodikou etické výchovy, jež rozvoj asertivity přímo podporuje. Lovecká k tomu dodala: „Když dáme dítěti pocit přijetí v malém věku, nese si ho s sebou i dál – třeba na střední školu."

Na besedě zazněl také dotaz, jak školy přistupují ke známkování. Podle Podešvy je klíčová otevřená komunikace mezi učitelem, dítětem a rodičem: „Na prvním stupni fungujeme na principu tripartity. Důležité je, aby všichni rozuměli tomu, co se hodnotí." Lovecká doplnila, že v Rozmanitě využívají slovní hodnocení a triády, kde se dítě hodnotí samo, vyjadřují se rodiče i učitelé. „Součástí je i reflexní sešit, kterým se dítě učí reflektovat vlastní pokrok."

Beseda se uskutečnila v sekci New reality, která se věnuje tématům, jež ve veřejném prostoru někdy zůstávají stranou. Každý den v 11:00 se v Literárním stanu otevírá nové téma – v neděli to bude udržitelnost, v dalších dnech například péče o stárnoucí rodiče nebo výzkum psychedelik v Amazonii. Program doplňují také dva tematické filmy, Moudrost štěstí (2024) a Doktor na tripu (2025), které se promítají v úterý a ve středu ráno v Kině Mír. Součástí sekce je i ranní program – každodenní lekce jógy nebo tance od 9:00.

Michaela Kočendová, ČTK

Foto: Skoumal Richard, ČTK

Cesty k inkluzi. Odborníci na Letní filmové škole řešili, co funguje a co ne

26. 7. 2025

Jaké to je, když každé dítě – bez ohledu na své schopnosti, zázemí či speciální potřeby – dostane šanci růst v prostředí, kde se cítí přijato? Inkluzi ve školství se věnovala úvodní beseda ze sekce Nová realita na 51. Letní filmové škole v Uherském Hradišti.

 

Ředitelka festivalu Radana Korená k tématu přizvala zástupce dvou škol, jež se aktivně věnují začleňování dětí s různými potřebami: bratislavské školy Rozmanita a ZŠ Integra ze Vsetína. Obě instituce dlouhodobě hledají cesty, jak vytvářet rovné podmínky pro všechny žáky – ať už jde o děti s hendikepem, odlišným jazykem, nebo třeba jen jiným tempem učení.

„Chtěla jsem ukázat, že inkluze nemusí být přítěž, ale příležitost. I když sama nejsem pedagožka, vnímám z řady debat s učiteli, že inkluze je často vnímána jako problém. Zajímalo mě, jak to funguje tam, kde ji berou jako dar," uvedla Korená v úvodu.

Za slovenskou školu Rozmanita vystoupila učitelka Sára Lovecká, která představila jejich přístup: „V Rozmanitě vyvíjíme a ověřujeme nový model inkluzivního vzdělávání. Snažíme se, aby se každé dítě cítilo přijato a mohlo naplnit svůj potenciál. Když dětem umožníme naplnit jejich potřeby, zvládnou věci, které by na začátku nebyly možné."

Podle Lovecké se na Slovensku potýkají s výraznou polarizací ve školství a klesající kvalitou vzdělávání. Jejich cílem je proto nejen provoz vlastní školy, kde by vznikala metodika, ale také šíření zkušeností do dalších zařízení. „Do roku 2035 bychom rádi pomohli tisícovce škol a 12.000 učitelů vzdělávat rozmanité děti," dodala.

Z české strany vystoupil zakladatel ZŠ Integra Libor Podešva, který školu založil v 90. letech, když hledal vhodné prostředí pro svou neslyšící dceru. „Nevznikla škola pro hendikepované, ale pro všechny. Hledali jsme cesty, jak propojit děti se specifickými potřebami s těmi intaktními," popsal své začátky Podešva. Spolu s psycholožkou Miluší Blažkovou přiblížili fungování školy a její přístup k hodnocení, práci s třídními kolektivy i metodám etické výchovy.

Beseda měla prostor také pro dotazy publika. Posluchač Tomáš se ptal, jak se v inkluzivním prostředí pracuje s asertivitou a jaké to je pro děti, když přecházejí na střední školu. Miluše Blažková uvedla, že ve škole pracují s metodikou etické výchovy, jež rozvoj asertivity přímo podporuje. Lovecká k tomu dodala: „Když dáme dítěti pocit přijetí v malém věku, nese si ho s sebou i dál – třeba na střední školu."

Na besedě zazněl také dotaz, jak školy přistupují ke známkování. Podle Podešvy je klíčová otevřená komunikace mezi učitelem, dítětem a rodičem: „Na prvním stupni fungujeme na principu tripartity. Důležité je, aby všichni rozuměli tomu, co se hodnotí." Lovecká doplnila, že v Rozmanitě využívají slovní hodnocení a triády, kde se dítě hodnotí samo, vyjadřují se rodiče i učitelé. „Součástí je i reflexní sešit, kterým se dítě učí reflektovat vlastní pokrok."

Beseda se uskutečnila v sekci New reality, která se věnuje tématům, jež ve veřejném prostoru někdy zůstávají stranou. Každý den v 11:00 se v Literárním stanu otevírá nové téma – v neděli to bude udržitelnost, v dalších dnech například péče o stárnoucí rodiče nebo výzkum psychedelik v Amazonii. Program doplňují také dva tematické filmy, Moudrost štěstí (2024) a Doktor na tripu (2025), které se promítají v úterý a ve středu ráno v Kině Mír. Součástí sekce je i ranní program – každodenní lekce jógy nebo tance od 9:00.

Michaela Kočendová, ČTK

Foto: Skoumal Richard, ČTK

Čtyři matky v Aeru
29. 01. 2026
Do kin přichází Čtyři matky, vítěz LFŠ uvádí
20. 01. 2026
PF 2026
31. 12. 2025
Slyšíš mě? vstupuje do kin s nominací na Cenu diváků LUX
8. 10. 2025
Mladá srdce nyní na AČFK online
23. 09. 2025
Paraplíčka z Cherbourgu míří na plátna
21. 08. 2025
Vítězným filmem v sekci LFŠ uvádí jsou Čtyři matky
5. 08. 2025
Zveme na Ozvěny Letní filmové školy
1. 08. 2025
Letní filmovou školu zakončila festivalová předpremiéra filmu Pod parou
31. 07. 2025
Dramaturg Flígl zavedl publikum do světa hongkongských filmů
30. 07. 2025
Panel na Filmovce řešil, zda žena v Česku může být matkou i filmařkou
30. 07. 2025
Režisér Bebjak představil na Filmovce svůj film o zpěvákovi Duchoňovi
30. 07. 2025