Hosté 2026

Rytíř Řádu čestné legie a jeden z nejslavnějších světových animátorů se narodil ve francouzském Villefranche-sur-Mer. Dětství však strávil v africké Guineji a tato zkušenost jej velmi ovlivnila. Celou svou kariéru zasvětil filmové animaci a všechny krátké i celovečerní filmy natočil podle vlastních scénářů. Jeho komplexní autorská filmografie formálně vychází z techniky ploškové animace, přičemž zpracovává pohádky a mýty z různorodých koutů naší planety.

Retrospektiva byla připravena ve spolupráci s festivalem FEMA La Rochelle.

Jedna z nejoceňovanějších a nejobsazovanějších českých hereček vstoupila na filmové plátno už ve 14 letech, spíše než účastnice letního tábora v Pějme píseň dohola ale určila její budoucnost o rok později hrdinka mrazivého Requiem pro panenku. Od té doby natočila na pět desítek filmů, získala osm Českých lvů, ale především – svou ojedinělou proměnlivostí a schopností skloubit sílu a zranitelnost se stala jednou z ikon současného českého filmu.

Přestože je Jiří Lábus nositelem ceny Thálie a dvou Českých lvů za role výrazně dramatické (Amerika, Klauni), publikum ho vždy vnímalo a vnímá především jako komika, ať už v rolích filmových či televizních. Nemluvě už o rozhlasových skečích s Oldřichem Kaiserem či jeho kultovní české verzi Marge Simpsonové. Letní filmová škola nabídne pohled na obě stránky jeho herecké osobnosti.

Francouzsko-senegalská režisérka a scenáristka studovala na prestižní pařížské škole La Fémis. Nejprve se podílela na scénářích filmů jiných režisérů. Následně debutovala snímkem Banel a Adama, lyrickou love-story z prostředí rurálního Senegalu, uvedenou mimo jiné v Cannes a v Torontu. Po loňském Mahamatu-Salehu Harounovi se tak s diváky LFŠ podělí o kontext současné africké kinematografie další výrazný tvůrce s tamními kořeny.

Valerio Coladonato působí jako filmový historik na římské univerzitě Sapienza a zajímá se nejen o dějiny italské národní kinematografie, ale i o její přesahy a mezinárodní souvislosti. V současnosti se věnuje projektům o roli Spojených států v italském filmovém průmyslu druhé poloviny 40. let anebo populismu v italském filmu a televizi 21. století.

Damiano Garofalo je docentem na katedře dějin, antropologie, náboženství, umění a zábavy univerzity Sapienza v Římě, kde vyučuje dějiny kinematografie, televize a filmové distribuce. Věnuje se zejména dějinám italské kinematografie z kulturní a průmyslové perspektivy, dějinám italské televize se zaměřením na formy spotřeby a sociální dynamiku a vztahu mezi kinematografií, historií a pamětí, konkrétně v oblasti reprezentace šoa v audiovizuálních médiích.

Yannick Rolandeau je scenárista, režisér, publicista literárního časopisu L'Atelier du roman a autor několika filmových esejů (Le Cinema de Woody Allen, Quentin Tarantino ou le crépuscule de l’image, Nouvelle Vague: essai critique d’un mythe cinématographique a Roman Polanski: L'Ironie et le mal), románů (Deus Sex machina and Les Yeux des autres) a sbírky krátkých povídek (L'Impromptue de  Caen). Je spoluzakladatelem youtubového kanálu Odysseus, cesty do středu velkého plátna.

Davide Rapp (1980) je italský režisér, architekt a video umělec, který propojuje architekturu a film a vytváří multimediální instalace, filmové montáže a videoeseje. V roce 2014 se zúčastnil 14. mezinárodní výstavy architektury v Benátkách (Biennale Venezia) s dílem Elements, dvaatřicetiminutovou montáží vytvořenou pro výstavu Elements of Architecture. V roce 2021 soutěžil na 78. ročníku Venice International Film Festival s VR montážním filmem Montegelato. Jeho filmy a videoeseje byly uváděny v mezinárodních muzeích a na filmových festivalech po celém světě. Je zakladatelem a kreativním ředitelem milánské kreativní agentury -orama.